Zmizení [DOKONČENO]

11.část

Každý se šel potom po své práci. David s Mery odjeli k Davidovi domů. Udělali si kafe a sedli si do obýváku na gauč.,, Už je ti líp?" zeptal se po chvíli mlčení David.,, Trochu jo, ale přemýšlím, co jsme udělali špatně... Nedokázali jsme tomu zabránit...," mluvila Mery a furt koukala na jeden bod před sebou.,, Mery... My za to nemůžeme, naše vinna to není. Může za to ta školka," pousmál se trochu David a pohladil Mery po tváři.,, Chybí ti?" zeptala se po chvíli Mery.,, Ani nevíš jak... Ten její hlásek a smích," vzpomínal David.,, Nebo ty její oči, úsměv i oči má po tobě," zasmála se Mery.,,  To jo. Můžu mít otázku?" zeptal se David. Mery kývla a čekala, co z Davida vypadne.,, Jak to máš s tím tvým? Kdy se vrátí a budete spolu?" ptal se David opatrně.,, Víš, že mi je to teď úplně jedno? Mám tady dceru a tebe, takže on je mi momentálně úplně jedno," usmála se Mery.