Večeře

20 0 0
                                    

Jsou čtyři hodiny a netuším co si vzít a sebe. Nevím co řeším, vždyť je to jen přátelská večeře. Nakonec na sebe hodím černou sukni a bílou košili, nezapomenu na řetízek a lesklé lodičky.

Stojím před restaurací a čekám. Tomáš přijde na čas, má na sobě džíny a košili (ne, vážně jsme se nedomluvili na podobném oblečení). "Ahoj, moc ti to sluší, jak se máš,,? " Ahoj, j- jo dobrý a ty ,,? " Fajn, jdeme dovnitř,,? Hned mi začínal otevírat dveře, restaurace byla moc pěkná, vše bylo slazeno do šedé a bílé. Číšník nás usadil úplně vzadu a přinesl nám jídelní lístek. " Já si dám přírodní řízek s hranolkami a oblohou,,. " Já poprosím cuketové špagety se sýrem a sušenými rajčaty,,. Jídlo bylo výborné, Tomáš vše zaplatil a ještě mě odvezl domů. Poděkovala jsem a pozvala ho dál na čaj. Do jedenácti jsme seděli a pak šel Tomáš domů, chtěla jsem jít spát, ale nějak se mi nechtělo. Pořád jsem myslela na Tomáše.
Další den padlo rozhodnutí o tom že dnes je ten den kdy nebudu nic dělat. Ale to bych nebyla já, kdyby vše bylo perfektní. V lednici nebylo nic kromě mléka, tak na sebe něco hodím a jdu do obchodu. Dneska není můj den, vesmír asi prostě chce, aby to tak bylo. Koho musím potkat, když vypadám jak poslední hovno? Ano, Tomáše. "Ahoj, no my máme na sebe ale náhodu co,,? "Čau, to teda,,. "Hele nechceš svést,,? Jo jasně od tebe se nechám svést, teda jakože autem. Zbytek dne jsem jen seděla a čuměla na telku.

Takže, je tady další kapitola po delší odmlce. 😅
Snad vám to nevadí, jinak děkuji za 12 přečtení, i malé úspěchy se musí slavit.🎊
Doufám že jste zdraví a zvládáte on-line výuku 📲

                              

                                         #julik💮

Láska přes knihuKde žijí příběhy. Začni objevovat