#1

3.9K 54 0
                                    

Klasicky jako každé ráno nestíhám do práce. Ono teda není ráno je asi 12:30 a já jdu na 14:00 do práce. Ale cesta je dlouhá a já nestíhám. Jako vždy si nasadím sluchátka a vycházím z domu. Cestou poslouchám všechno možný od Doriana az po Demi Lovato. Můj hudební vkus je trošku zvláštní. Ale to je jedno. Když dojdu do práce zapálím si cigaretu a snažím si užít poslední chvilku času než budu muset pracovat. Do kouřím a jdu se převléct do pracovního a rovnou pro kafe a pití. Pracuji v restauraci v kuchyni. Je to fajn práce, ale do budoucna bych ji dělat nechtěla.

Když uběhnou 4h a já mam nárok na svačinu seberu si pití a jídlo a jdu ven na cígo. Zapálím si a beru mobil do ruky a projíždím instagram atd.. Skočí na mě zpráva od kamarádky, že by jsme mohly udělat mini slučák a sejít se u ni na chatě. Řekla jsem si proč ne, dlouho jsem je neviděla. Akce by měla být za měsíc takže mám dost času si to zařídit v práci. Po svačině jsem šla hned za vedoucí a řekla ji že bych 17.8. a 18.8. potřebovala volno. Ta mi ho hned napsala a já spokojeně šla dál pracovat. Abych upřesnila, kdo vlastně jsem. Jmenuji se Sára Brabcová. Je mi 21 let bydlím s kamarádem Jakubem v malém městečku v domě po jeho babičce. Než dům prodá tak tu bydlíme. Já už nezvládla bydlet s rodiči a když jsem poznala Kubu tak jsem to vzala jako příležitost. Sice jsem se přestěhovala jen o pár ulic dal, ale není to napořád. Až dům prodá odstěhujeme se do Pardubic. Má tam rodiče a byt. Už si tam hledám práci, ale je to složitější. Nic moc neumím takže toho ani moc na výběr nemám. A ze školy si fakt nic nepamatuji.

 Po práci jsem dorazila domů a sedla si ke Kubovi na sedačku. Byl naštvaný a zamyšlený.
,,Ahoj jak jsi se dneska měl ?" Zeptala jsem se ho.
,,Nic moc" odpověděl chladně Kuba.
,,Co se stalo ? Problémy s prodejem nebo s firmou?" Jakub totiž vlastní firmu na oblečení. Nechávají si tu šít české značky oblečení pro své obchody či e-shopy.
,,Týpek co měl koupit tenhle dům si to rozmyslel. Prý je to moc drahý."
,,Drahý? Vždyť jsi mu snížil cenu jak nejvíc jsi mohl." 
,,No právě. Zkusím najít někoho  dalšího."
,,Nic jiného ti asi nezbude." Řekla jsem mu a šla do svého pokoje a rovnou do sprchy.
,,Hele co ten víkend? Pojedeš se mnou do Pardubic?"
,,Asi jo " Zavolala jsem na něj z koupelny. Chceme jet do Pardubic kvůli firmě a taky si tam aspoň  odvezu věci.

Pátek dopoledne

,,Tak co už jsi nachystaná?" Volá na mě Jakub z garáže a já klasicky nestíhala.
,,Jo už běžím. Vždyť máme čas."
,,Zlato já tam chci být ještě než odejde ranní směna. Cesta je dlouhá"
,,Vždyť už jdu. " Nechodíme spolu jsme jen dobří kamarádi. Byl tady pro mě když jsem nechtěla nikoho vidět, když jsem byla úplně v prdeli. A on to se mnou nevzdal a pomohl mi. Nasedla jsem k němu do auta a vzala telefon do ruky a pustila písničky. Celou cestu jsme řešili sračky. Nic zajímavého až na jednu věc.

,,Kamarád mě pozval na jednu house party. Půjdeš se mnou?"
,,No to určitě. Nikoho z tvých kamarádů neznám. Raději zůstanu u tebe v bytě."
,,Nee pojď, bude prdel."
,,No jasný. Ty se ožereš jako prase a já tě potáhnu neznámým městem k tobě na byt." Zasmála jsem se.
,,Slibuji že se neopiju jak minule a předminule." Zasmál se zase Jakub.
,,A to ti mám věřit? "
,,Joo. Pojď přejdeš na jiné myšlenky a bude to fajn."
,,Tak dobře, ale když se mi tam nebude líbit tak odejdu a ty neřekneš pul slova, ano?"
,,Platí." Odsouhlasil a já přepnula písničku a zaposlouchala se .
Cestou jsme se stavili do jeho firmy. Já tam nechtěla tak jsem zůstala v autě a poslouchala písničky na yt.

Když jsme dojeli před panelák vystoupila jsem a šla do kufru pro krabice. Každý jsme vzaly krabici a šli do 5 patra pěšky. Bez výtahu. Když jsme došli do bytu odložila jsem krabici do svého budoucího pokoje a šla si zapálit s Kubou na balkon. 
,,Máme tam být v 19:30," řekl Jakub. 
,,Dobře. Není to brzo?"
,,Je, ale oni vždy začínají brzo." Jen jsem přikývla a tipla cigo a šla dovnitř.
,,Půjdeme někam na jídlo nebo si objednáme něco sem?"
,,Jak chceš. Můžeme si objednat čínu. Letáček je na ledničce." Došla jsem k lednici a opsala jsem si číslo z letáku a objednala si jídlo až domů. Oba jsem se najedly a já si pak šla vybalit věci z krabice. Poté jsem se připravila na párty a šla za Kubou. Ten koukal na yt. Sedla jsem si na gauč vedle něj a koukala na ty kraviny na které koukal.

,,Tak co jdeme?" Zeptal se mě a já se naposled koukla do zrcadla a kývla na souhlas. Kuba zamkl a vyšli jsme. Je to kousek. Šli jsem si 5 min a když jsme došli před větší dům Kuba na mě naposled koukl, usmál se a zazvonil. Otevřel nějaký plešatý týpek a pozval nás dál. Sotva jsem postřehla jeho jméno. Všichni se  s Kubou začali vítat a já jak ocásek šla za ním. Po všech těch objímačkach začal představovat i mě. 
,,Kluci tohle je Sára. Moje spolubydlící." řekl Jakub a já zůstala stát a nezmohla se ani na jedno slovo. Abych to upřesnila. Nemám ráda moc lidi po kupě. A jsem stydlivá. 
,,Tak tohle je taky Kuba" Představil mi týpka, který měl potetovaný celý obličej a byl mi celkem povědomý, ale neřešila jsem to. 
,,Tohle je Tomáš, Andy, Pepa, Kamil." Atd.. bylo tam strašně moc jmen a já si nezapamatovala ani jedno.

S láskou Dominik (Nik Tendo)Kde žijí příběhy. Začni objevovat