Život vlka { KageHina }

Kde je Kageyama?....

Otevřel jsem své vlčí oči a rozhlédl se kde vlastně jsem.

Byl jsem v kleci a na nějakém autě které mě veze a já nevím kam.

Kolem mě bylo něco jako tržiště a lidí...byli tu děti i dospělí. Všichni si na mě ukazovali.

Pak auto zastavilo u nějakého velkého stanu.

Chlap který mě vezl mi odemkl klec a vzal si mě na vodítko.

Chtěl jsem se rozběhnout pryč ale on semnou škubl a já zakňučel.

Vedle mě do nějaké místnosti, kde byli nějací lidé, vůbec jsem ne neznal.

V místnosti byl velký dlouhý stůl a na konci uprostřed seděl nějaký muž.

Chlap který mě vedl mě posadil na místo vedle mě a někdo mi nasadil náhubek.

Začal jsem sebou ošívat, ale stejně mi to nepomohlo.

"Fajn, vidím tu pána který donesl velmi vzácný prvek, zde" ukázal na mě a já stále poslouchal.

"Je zrzavý vlk...z bájného lesa, kam se skoro nikdo neodváží...vlčí z toho lesa nejsou normální, dokáží se změnit na lidi a žít v civilizaci jako my... proto mi tento, velice hodný pán donesl tohoto'křížence' přímo sem aby jsme ho mohli prozkoumat"

C-co? Jak prozkoumat!? Co tím myslel?

Začal jsem se bránit když mě nabírali, později jsem nevěděl která bije protože mi něco píchly.

Kde je Kageyama?....

To bylo poslední na co jsem pomyslel než jsem upadl do říše snů.

_________________

Probudil jsem se na lůžku a kolem mě bylo strašně hodně lidí...měli na sobě nějaké bílé hábity...a měli něco na tváři...byli trochu od krve....a...něco do mě dávali.... později jsem si uvědomil že jsem v lidské verzi....

Strašně se mi mlžili oči...skoro jsem neviděl "K-k-kageyamo....." Ucítil jsem pohlazení.

A pak následně píchnutí, začal jsem vyšilovat a řvát... vůbec jsem nechápal co se děje "Kageyamo!! Prosím!! Kde si?!!....dost!!....nechte toho... nesahejte na mě!!! Nechte mě žít!!! Prosím!!! Dost!!" Přitom jsem vzlykal.

I když jsem řval o pomoc a prosil jsem tak mi nic nepomohlo.

______________________________________

Tak jo omlouvám se ale tahle kapitola je moc krátká, snad nevadí 🙇