Sbalila jsem si své veci sice jsem jich tam moc nemela vlastně skoro nic protože mě vzal jen tak
"tak jedem"
"dobře kočko... a jen taková otázka ty chodíš s Martinem?
" ne? Nebo ne ne nechodím "
" takže bych teoreticky měl šanci kdybych se změnil "
"jo...to bych ale musela vidět že jsi jinej a moc šancí tomu nedávej"
"hm ok no...ale i tak tě pořád miluju"
"Peťo tvoje láska ke mně trvala 3 minuty zamiloval jsi se do meho těla a ne do mě jak to dopadlo neovladl jsi se a ubližoval jsi mi kašli na to hele co když budem kamarádi?" "dobře a díky že to bereš takhle ja jsem fakt pičus" "v pohodě" mile jsem se usmala a dal hleděla z okna.
Dorazili jsme na místo, rozloučila jsem se s Petrem a šla zazvonit na Martina
"ahoj" ani mě nepozdravil přišel ke mně a objal mě bylo cítit že brečí taky jsem brečela
"víš jakej jsem měl strach?"
"hm..." fňukla jsem
"jsem rada ze tě vidím"
"hdle a nezajdem si někam na jidko mekáč třeba?" "jde vidět že jsi fakt nejlepší kamarád a víš o mně všechno a i to jak mi zlepšit naladu ještě víc"
Objala jsem ho a šli jsme do mekače
Když jsme dojeli šli jsme se ještě projít
"Martine hodíš mě prosím domů?"
"jasný pojď" odvezl mě domů cesta netrvala dlouho ale ja byla tuhá hned co jsem sedla do auta....
Martin
Dojeli jsme na místo a Betty spala zkoušel jsem ji probudit, nešlo to tak jsem zatroubil a ona leknutím naskočila, "demente" řekla a smála se, vystoupila ja taky šel jsem ji doprovodit k bytu "tak se měj zas někdy dojedu" "hele tomu se vubec bránit nebudu měj se" objali jsme se nechtěla mě pustit ale uz jsem musel jet "tak čau Betty" "ahoj" řekla a šla do bytu
BETTY
Objam mě na rozloučenou, nechtěla jsem ho pustit ale musel jít, šla jsem nahoru do bytu a hned mě přivítala mamka "kde jsi tak dlouho byla" "no.. u kamaráda" "u toho Martina?" "no... jo" utikala jsem za sestrou do pokoje
"muzes mi kurva říct kde jsi byla protože ja vim od Simči že u Martina ne"
"co jak jako že u Martina ne"
"prostě Simču nutně Martin chtěl ať mu pomůže tě najít no a znáš Simču takže to řekla i mně takže" KDE JSI BYLA!"
"Nooo u Petra ale ja sama nevim kde"
"jak jako nevíš" "nevim nějakej jeho 2 byt" ale nechci o tom mluvit každopádně jsem živá zdravá a hlavně doma" "už mi to nedělej" objala jsem ji "jooo a co ty a Martin"
"je skvělej pomáhá mi a je milej hezkej prostě nejlepší kámoš" "ty ho miluješ viď?" "asi jo nebo ne ja nevim ale vim že kdyby jsme se rozešli tak už nebudeme takoví kamarádi jako dřív" "je to těžký ale hlavní je vědět jestli on miluje tebe" "no a to ja právě nevim jakoby sice mi to už řekl ale jestli to nebylo jen takovej zoufalej krok když mě hledal" "počkat počkat počkat on ti řekl že tě miluje" "no po telefonu" "jo ok dobře takže ty zejtra prostě půjdeš a řekneš mu to"
"Sandrušo to neni tak jednoduchý"
"Bettyno ty tam prostě půjdeš nebo tam půjdu já a tečka" "nojo pořád
" hele zavolám Simči "" ok ja jdu ven tak se měj " " pa"
Hovor
Simčo?
Betty? Jsi to ty? Jsi zdravá živá kde jsi?
Klid doma přijď
Jdu!
Za několik minut tu byla Síma
Objala mě a nechtěla pustit
"můžeš mi do píče říct kde jsi byla Martin byl celej vyklepanej mela jsem tam jet ale neco se mi do toho vmíchalo" řekla jsem ji vše co sestře, mela slzy v očích, "klid Simi však žiju"
"chyběla jsi mi" "ty mně taky nechceš tu dnes přespat" "dobře"
Povídaly jsme si do noci a přišla řeč i na Martina, řekla jsem ji jak je skvělej a ona na to zareagivala pouze takhle
"miluješ ho?" kurva tonjebto az tak moc vidět? "asi jo to.. to jde tolik vidět?" "ehm" pak jsme si ještě chvíli povidaly a usly
