II.
Tak jsme tady. Ujišťoval tatínek,který celou cestu hlásil,kolik to bude ještě kilometrů do cíle.Jééé tak tady je to úžasné. Brečel radostí Adam. Žaneta,ale až tak spokojená nebyla. Líbilo se jí tady,ale byla tady jediná závada. V tomto městě,žijí jen bohatí lidé a namyšlení lidé a to Žaneta a ani Adam nejsou. Jsou totiž z chudé rodiny a když to srovná s jinými lidmi,v tomto městě,je jí až trapně,že se sem stěhovali. Tak co miláčku,jak se ti tady líbí?? Ptala se maminka Žanety. No .. je to tu pěkné,ale mamí . Copak miláčku? Povídej. Řekla maminka. No tady v tomto městě žijí jen bohatí lidé a to my ale nejsme maminko moje .Já vím Žanetko,já vím,ale já už s tím nic neudělám. Jsem ráda,že jsem dostala tady lepší práci s vyšším platem víš? Neboj se , kamarádky si určitě najdeš. Myslíš? Usmála se na maminku Žaneta. Ano. Vím to . Odpověděla jí maminka a Žaneta už byla o něco klidnější. No tak ženský. Nevybavujte se pořád a pojdte nám pomoct. Křičel s humorem tatínek. Jo.. pojdte. My vás obskakovat nebudeme. Dodal Adam. No jo.. Už jdeme. Křičela Žaneta a utíkala pomoc Adamovi s krabicema do domu. Dobrý den noví soudedé. Volal na Žanetinu maminku a tatínka soused z vedlejšího domu pan Víska. Žaneta pozdravila a usmála se. Pan Vísa se také usmál. Od pohledu to byl velmi sympatický starý pán. Žaneta vešla do domu a řekla si. Možná to tu bude super J Usmála se a šla pro další krabice.
ČTEŠ
Osud má svůj plán
RomanceI. PatnáctiletáŽaneta je úplně obyčejná dívka s velmi dobrým srdcem. I její osmiletý brácha Adam je kluk s velmi dobrým srdcem. Oba dva by nikdy neublížili ani mouše,ale problém je,že Adam né,ale Žaneta nemá žádné kamarádky.Měla jen dvě kamarádky,al...
