Voldemortova dcera a Jak to bylo doopravdy

Večeře

Eatrix sejde schodiště a prohlíží si obrazy, které se pohybují. Tohle ji vždy uchvátilo. ,,Ten kdo tohle vymyslel je génius" pomyslí si. Na jednom obraze byla obrovská louka s lesem, kde se pásly srnky. Najednou se na obraze zjevila mlha a smečka vlků. Rozběhli se z temného lesa a zaútočili na srnky.

Eatrix vešla do jídelní místnosti, kde byl dlouhý stůl přes celou místnost a několik židlí.

U stolu už Eatrix čeká Lucius, Draco a Narcissa. Sedí tu i Peter.
,,Tak se tu usaďte slečno, už na vás čekáme" Lucius mi ukázal volné místo vedle Draca.

,,Děkuju, v té předsíni máte moc hezké obrazy. Hlavně ten s těma vlkama. Četla jsem, že to značí lhostejnost a krvelačnos"

,,Ach ano, dostal jsem ho od svého bývalého nejlepšího přítele. Už je ale mrtvý." odpověděl mi Lucius

Přede všemi na stole se objevilo jídlo. Každý zde měl kuře s rýži, krkavčí polévku a dýňový džus.

,,Tak dobrou chuť všem." popřála nám Narcissa a všichni se pustili do polévky

Krkavčí polévku Eatrix milovala už odmalička, když jí tu polévku vařila její matka, tak ji zpívala i jednu písničku. Eatrix tu píseň znala nazpaměť a hned se jí vybavil text.

Měsíček dávno už vyšel,
mocný had na něho syčel.
Chlapec však statečný je,
protivník toho olituje.
Velký vlk nad výhrou vyje.

Matka Eatrix říkala, že je to o statečném princi, který jednou zachránil svět. Prostě nostalgie.

Eatrix při potichém zpěvu koukala do prázdna a proto se ozval Draco vedle ní. ,,Jsi v pohodě Eatrix?"

,,Ehm co? Jo jasně je mi fajn." odpověděla Eatrix.

Dracovi však lhala, byla trošku smutná a naštvaná. To asi ten stres.

,,Nechceš si jít odpočinout?" navrhla Narcissa

Eatrix kývla hlavou na souhlas, poděkovala za večeři a zvedla se od stolu.

,,Počkejte slečno! Ještě jsme na něco zapomněli." vykřikl na mě Lucius a podal mi obálku.

,,To je od vaší matky a otce slečno. V pokoji máte od Petera netopýra, kterého si povezete sebou do Bradavic. Též tam najdete svůj hábit.. Dobrou noc."

,,Děkuju." odpověděla Eatrix, vzala si obálku a odešla do svého pokoje

Na posteli seděla Bezzubka a na konferenčním stolku byla klec s netopýrem, který právě sál krev z mrtvé) myši. Vedle veliké skříně stál i její kufr s věcmi.

Eatrix se podívala na obálku, byla velmi hezky a dobře zapečetěná. Eatrix otevřela obálku kde stálo:

Míla Eatrix,

S tvým otcem jsme se Ti rozhodli napsat tvůj první dopis. Chtěli jsem Ti popřát hodně štěstí a hezký první rok v Bradavicích. Hlavně nezapomeň, že nás nesmíš prozradit a tvoje "nová rodina" je teď Lucius a Narcissa Malfoyovi. Kdyby sis s něčím ve škole nebyla jistá napiš nám dopis, tvůj nový netopýr Arthur nám ho donese. Netopýra máš místo sovy.

Riddleovi

Přesně tohle jí matka říkala pořád. Už ji s tímhle lezla na nervy. Pořád to samé dokola, to jí snad nevěří nebo co? Ona to přece dokáže! Slíbila jim to.

S těmhle myšlenkama Eatrix dopis vyhodila a šla si lehnout do postele vedle Bezzubky. Musí se dobře vyspat už zítra cestuje s Dracem do Bradavic.