Zhola nemožné!

:Jak to všechno začalo:

Byly letní prázdniny. Rodinná dovolená s rodiči. Zdálo se, že je všechno v pořádku, jako každá jiná dovolená, ale asi jak už všichni teď tuší, tak nebude.

červenec

Maya se těšila z neobvyklé rodinné dovolené se svojí kamarádkou Adrianou, lítaly spolu venku. Ještě stále nezatěžovány elektronikou dnešní doby. Adriana sem jezdila každé léto se svým otcem a ukazovala Maye, kde všechno je. Maya se nadšeně smála a utíkala za ní. Vběhly do malého potůčku, v kterém tekla čistě průzračná voda.

Maya se sehla, aby si v potůčku omyla ruce, když náhle je odtáhla. „Je to ledový!" Vykřikla a začala vodu stříkat na Adrianu. Ta překvapením vypískla a rozeběhla se to Maye oplatit.

Obě dvě dívky si sedly do trávy nedaleko potůčku a snažily se uklidnit dech a přestat se smát. Ale ani jedné se to nedařilo. „Pojď něco ti ukážu! Ale musíme opatrně!" Řekla Adriana.

Maya se neochotně zvedla z měkké trávy a znovu utíkala, aby dohonila kamarádku.

„Kam jdeme?" Vyptávala se zvědavě. „Uvidíš" Odpověděla tajnůtkářsky Adriana.

Obě dorazily na rozlehlé pole plné velkých kulatých balíků slámy. „Vylezeme nahoru!" Obě se na sebe šibalsky podívaly a Maya se nechala strhnout dokonalou náladou její kamarádky. „Dobře, ale ty první." Rozhodně řekla Maya, nechtěla se ztrapnit, protože na balíky nikdy nelezla a už vůbec nikdy nebyla tak blízko, vždycky se ty balíky zdály být menší, pomyslela si.

Maye bylo čerstvých 12 let a po prázdninách měla jít už do šesté třídy. Adriana je o rok mladší, ale chodily spolu do třídy, stejně jako ve školce.

„Tak polez!"  Křikla na Mayu. Ta se neochotně podívala nahoru a potichounku si povzdechla. Sebe samy se přitom ptala, proč je takový srab. Teď už se, ale podívala odhodlaně a začala nemotorně lézt nahoru. „Podej mi ruku." Maya se natáhla po natažené dlani, aby se mohla dostat nahoru.

Z balíku sena se dívaly okolo sebe. Nikde nikdo jenom ony dvě, pole a ty balíky. Začalo se stmívat. „Měly bychom se vrátit." Řekla smutně Maya. Ještě chvíli si užívaly výhledu, co se jim naskytoval z balíku sena, než se vydaly na cestu zpět do toho velkého domu.

12. července

Maya jela v autě s Adrianou, její mamkou a s přítelem její mámy. Ke svým rodičům do auta se nevešla, díky její mladší dvouleté sestře, jelikož Mayin otec jel pracovním autem, pouze se třemi sedadly.

Celou cestu si dívky zaujatě povídaly a smály.

Dojeli na místo Černá hora v Krkonoších. Projeli kolem nějakého krámu s koloběžkami až na parkoviště a čekali než přijedou Mayní rodiče.

Dívky napadl šílený nápad půjčit si ony koloběžky a svézt se z Černé hory právě na nich. Nějak přemluvily Maynýho otce aby jim koloběžky půjčili.

V obchodě nastal problém. Obě se nechápavě dívaly na prodavačku, která se jim snažila vysvětlit, jak se dostanou zpět na parkoviště, jelikož cesta z Černé hory, po které měly jet vedla do města. Unaveně si prodavačka povzdechla, nebavilo jí to, ale práce je práce.

„Pochopily jste to?" Zeptala se už po několikáté. Obě dvě se na sebe podívaly, už z pohledu poznaly, že ne, ale bály se to už znovu říct.

„Tak já pojedu s vámi, děvčata" Řekl Mayn otec.

„Chcete si půjčit i helmu?"