Jaký má život smysl?

Den kdy nás naše vlast zradila.

Je pozdě v noci a Alexandra se z ničeho nic probudí. Je ještě velmi unavená tudíž si zívne.Zničehonic se probudí i Alexej. "Co se děje že jsi vzhůru?" ozve se Alexej. "Taky nemůžeš spát?" ozve se Alexandra. Alexej zakíve hlavou a řekne "nene jenom mám zlej pocit že se něco stane." Alexandra se lekne "děsíš mě".  Alexej se ušklíbne "Prosím tě je to jenom tušení". Alexandra se zamračí "Ale i tak to neznamená že se nic nemůže stát!" zakřičela. Ale najednou se ozvala ohlušující rána "co to bylo?" řekla vyděšeně Alexandra. Alexej se na ní otočil "nevím! Sakra co se to tu děje!". Alexandra se odhodlá a řekne "Jdu se tam podívat," Alexej se zamračí a zakřičí" Ne počkej půjdu já nepřežil bych kdyby jsi se nevrátila!". " Tak půjdu s tebou!" řekla Alexandra. "Ne musíš tu zůstat." řekl Alexej.  Alexandra začala brečet"ale" řekla. Alexej se usměje a řekne "Neboj vrátím se za tebou ať to stojí cokoliv". Alexandra si utře slzy a řekne "Tak dobře, ale slib že se vrátíš". Alexej se usměje a řekne"Slibuji", poté mu Alexandra úsměv oplatí. Alexej odejde z místnosti a Alexandra se začne ještě více bát. Alexej se za chvíli vrátí a zařve "Musíme odsud rychle pryč!".  Alexandra se na něj otočí a překvapeně řekne "Co se stalo?". Alexej vyděšeně řekne "Elektrárna vybuchla nevím proč ale musíme odsud rychle pryč.". Alexandra se lekne a řekne "D-d-d-dobře a kam?".  Alexej řekne zmateně "Nevím ale pryč z tohohle města! Ale pěšky jelikož auta jsou nepojízdná:". Alexandra dodá "Tak to aby jsme běželi.". Poté co oba vyběhnou z domu vidí na konci města 6 vojáků Sovětského svazu. Alexej se udiveně zeptá "Co tu dělají?". Alexandra taktéž udiveně řekne " Tak to nemám ponětí.". Najednou se k vojákům rozběhne vyděšená rodina, na kterou však ihned zahájí palbu. "Co to má ksakru znamenat?" řekne zmateně a vyděšeně Alexej. Alexandra se lekne "Co se to právě stalo a proč?".  Alexej se na ni otočí "Jak to mám ksakru vědět?! Každopádně musíme pryč od nich!" Alexandra řekne "Už to tak bude!". "Jak můžeš být tak v klidu?!" řekne překvapeně Alexej. Alexandra řekne "Um, to bych taky ráda věděla?". Alexej od ní odtrhne zrak a řekne"No na to teď není čas musíme pryč.". Alexandra chytne Alexeje a rozuteče se na jinou stranu. Po dlouhém běhu se konečně schovali v místním lese. Alexandra se na Alexeje usměje a řekne "To bylo jen tak tak.". Alexej se na ni podívá a řekne "To jo a jsi v pořádku není ti nic?". Alexandra se usměje a řekne "Není co tobě, jsi v pořádku?". Alexej se otočí a řekne "Jenom? Jen aby, ukaž!".  Alexej si sundá triko Alexandra se naštve "Tohle a škrábnutí?" utrhne kus látky z trička a začne obvazovat ránu. Alexandr se naštve a řekne "Nech toho a radši si běž odpočinout, čeká nás těžký den.". Dobře ale ty pojď taky!" řekne Alexandra.