Vochomůrka se podíval na stále spícího Křemílka jehož čepička mu padala do světlého obličeje.
Kéžby jen Křemílek tušil, co k němu Vochomůrka už tak dlouho cítí, kéžby jen Křemílek cítil to samé, kéžby byl Křemílek jeho.
Po tom, co se nastěhovali do pařezové chaloupky byly Vochomůrkovy city mnohem silnější, avšak nikdy se neodvážil říci, co skutečně cítí. Inu vyznat lásku svému nejlepšímu příteli není tak jednoduché. Ale Vochomůrka už byl unaven z toho věčného lhaní a tajnůstkaření, musí Křemílkovi povědět, že ho nemá rád pouze jako kamaráda.
Jenže kdy přijde ten správný čas? co když ho Křemílek opustí? co si bez něj nebohý Vochomůrka jen počne?
Proč jen se musel Vochomůrka zamilovat do tak nesprávného skřítka? Bylo to protože v mechu a kapradí jen málokdy pobývali i jiní skřítkové, nebo snad protože byl Křemílek jediný jeho opravdový přítel?
Kolikrát jen ubohý Vochomůrka plakal a kdyby jen Křemílek věděl, že brečívá kvůli němu, nikdy by si neodpustil, že Vochomůrkovi ublížil, je to jeho nejmilejší přítel. Křemílek by nikdy nedopustil, aby se mu něco stalo, vždy Vochomůrku ochraňoval a bránil, kdyby jen věděl, že největší bolest mu způsobuje právě on.
ČTEŠ
LOVESTORY Z MECHU A KAPRADÍ
FanfictionVochomůrka již dlouhý čas choval city ke Křemílkovi, bude však schpen mu říci, co skutečně cítí?
