Jsi jen můj, idiote! (BakuDeku 18+ yaoi)

4. - Ples

Pohled Dekua

Ráno jsem vztal a udělal si snídani. měl jsem vajíčka a toast. Pořád jsem myslel na včerejšek a na Bakuga. Co se to včera vůbec stalo? Kdo jsou ty lišky? A proč mě vůbec pustil domů když mně mohl použít jako rukojmýho? Z myšlenek mě vyrušilo klepání na dveře. Šel jsem otevřít a stál za nimy Todoroki. Pozdravil jsem ho ,,Ahoj Todoroki-kun, co tu děláš?" ,,Řekl jsem si že bych tě mohl odvézt do školy jel jsem kolem..." poškrábal se na krku a čekal na moji odpověď. ,,M-moc rád" Zase jsem se trochu červenal, byl jsem okolo Todoroki-kuna hodně nervózní a měl takový divný pocit v břiše, ale radši jsem na to zapomněl a nasedl s ním na jeho motorku. 

Ve škole

Už jsme seděli v lavici a byla mi hrozná zima. Byl už listopad a já si doma ve spěchu zapomněl mikinu. ,,Tady máš Deku" řekl Todoroki-kun a dal mi svoji mikinu. Nemohl jsem tomu uvěřit. SVOJI MIKINU???? Omylem jsem vypískl a mikinu si vzal a oblékl. O můj bože voní tak krásně, jako levandule a skořice... V tom přišel do třídy Aizawa sensei. ,,Třído za dva týdny budeme mít školní ples. Proto bych prosil aby se holky dali dohromady s klukama a utvořily dopředu dvojice." Školní ples? No boha, s kým tak budu tancovat. Kirishima se přihlásil ,,A můžou být i kluci s klukama?" Aizawa na něj hodil chladný vražedný pohled, který mu na otázku sám odpověděl. Viděl jsem jak Bakugou kouká na Kirishimu se smutným pohledem.Sakra no, teď musím najít nějakou holku.... s žádnou se ve třídě nebavím, až na tu jednu holku od které jsem si půjčil učebnici. Myslím, že se jmenovala Uraraka? Zkusím se jí o přestávce zeptat. Todoroki vypadal poměrně smutně, netuším čím by to mohlo být. Že by chtěl tancovat na plese se mnou? Pfft to sotva... 

Crrrrrrrrrr

Dobře...je na čase se zeptat Uraraky. ,,A-ahoj Uraraka-chan, přemýšlel jsem jestli-" ,,Ráda s tebou budu tacovat na plese" Usmála se a já ji úsměv oplatil. Bylo to lehčí než jsem čekal. Myslel jsem si, že mě odmítne. ,,Nechtěl bys dneska ke mně domů? Mohli bysme začít cvičit." Zeptala se a po chvilce přemýšlení jsem souhlasil aspoň se trochu poznáme ne? A já budu moct nachvilku zapomenout na Bakuga a ten jeho gang. Už nebyl ve třídě, dneska mi psal že mi potřebuje něco říct. Asi bych tam měl prvně vyrazit než půjdu s Urarakou domů. Když jsem vycházel ze třídy tak jsem se zastavil u skříněk a uviděl jsem tam právě Bakuga. Schoval jsem se za roh, kopl do skříňky a říkal si něco pro sebe ,,Sakra Denki až se naučím tancovat tak uvidíš jak rychle budu mít Kirishimu zpátky!" radši jsem se odtuď vytratil na oběd.

Pohled Bakuga:

Ten skrček nadělal včera větší problémy než jsem si myslel, jestli ho nevydám tak bude celej gang v ohrožení. Stojí mi za to? Jasně že ne, ať si s ním lišky dělaj co chtěj, já si takovejch hezkejch kluků můžu najít klidně deset najednou. Pche, asi ho zabijí, ale co já s tím? Nechci to riskovat...Už asi 20 minut čekám na tu zelenou hlavu. Bože co mu tak trvá? Možná ho stihnu zabít dřív jak ty lišky...

No konečně, uviděl jsem ho běžet ke mě, zase ten vystrašenej pohled. Tohle mě nikdy nepřestane dostávat. ,,D-děje se něco Bakugou-kun?" zeptal se mě, zase vyklepaně jako obvykle. ,,Jen ti chci oznámit, že s tebou nemají rudí psy už nic společného, teď už jsi jen žrádlo pro lišky. Takže za mnou nechoď abysme tě chránily nebo něco takovýho, nebudu riskovat životy svejch kluků." řekl jsem mu poměrně chladně a ten idiot začal zase panikařit. ,,Jak myslíš chránily??? Jakože mi něco udělají?? B-bakugou, proč??" Chtěl jsem ho zase praštit ale udržel jsem se, protože řekl něco co mě šokovalo. ,,N-naučím  tě tancovat! J-jo přesně tak, chodil jsem roky do tanečních a na soutěže, takže bych tě mohl doučovat a pak-" ,,Pak bych dostal zpátky Kirishimu.." zašeptal jsem si pro sebe a sklopil jsem pěst. Na obličeji se mi objevil šibalský výraz což Dekua dost postrašilo ale nic na co bych nebyl zvyklý. ,,Dobře, s tím bych souhlasil. Zítra se u mě stav, tady máš moji adresu." Na papír jsme mu rychle naškrábal kde bydlím a nechal jsem ho tam stát s papírem v rukou zatímco jsem šel domů. 

Pohled Dekua:

Oddechl jsem si, tak tohle bylo o fous, málem by mě ty jeho lišky vykuchali zaživa. No nic, vypadá to že budu muset k Urarace, vždyť jsem jí to slíbil...

U Uraraky

Uraraka mě přivítala, měli pěkný rodiný domek a Uraraka sama měla velký prostorný pokoj. Zapli jsme nějakou hudbu a tancovali, šlo jí to překvapivě dobře. Občas mi šlápla na nohu, ale byl jsem rád, že jsem s ní mohl tancovat. Naučil jsem jí pár stylů a myslím, že se o něco zlepšila po mojí návštěvě. Nakonec jsme se rozhodli, že se koukneme na film, protože jsem nechtěl hned odejít a Uraraka se mnou taky chtěla strávit víc času. Nakonec jsme vybrali, že se koukneme na Avangers což byl můj oblíbený film. Lehli jsme si na její postel a já si uvědomil, že mám na sobě pořád Todorokiho mikinu. Zase jsem se trovhu začervenal. Jsem snad gay? To ne, vždycky se mi líbily jen holky a i to co se stalo s Bakugem na tom nic nemění, znásilnil mě a já se nemohl nijak bránit. Než jsem si to uvědomil tak z filmu uběhlo 20 minut a já pořád přemýšlel nad tím jestli se mi Todoroki vážně nelíbí. Najednou Uraraka položila svou ruku na tu moji a já trochu povyskočil. Přece nemůžu být na kluky. Podíval jsem se na ni a ona červenající se odvrátila stydlivě pohled než přitiskla své rty na ty mé. Byl jsem překvapený, ale brzy jsem začal spolupracovat. Ano přesně tak, už jen tohle znamená, že jsem jen na holky...Naše jazyky válčily jeden s druhým, ale pořád mi něco chybělo...Najednou nás vyrušilo zvonění mého telefonu, Kirishima? ,,P-promiň tohle budu muset vzít." Rychle jsem se odtrhl a vyběhl za dveře pokoje ,,Musíš rychle přijet za Bakugem, něco se tam děje... Slyšel jsem ho křičet z jeho pokoje když jsem jel autem za Denkim." ,,C-c-cože???" Spanikařil jsem, proč já? Co se vůbec děje a co když mi bakugou ublíží když se ukážu v jeho domě. ,,Prosím  Deku, spolíhám na tebe." Řekl a tipl hovor. Rychle jsem vyběhl z Uraračina domu bez rozloučení, asi to ode mě nebylo pěkné, ale nechtěl jsem riskovat co by se stalo kdybych tam nešel. 

U Bakuga doma

Došel jsem k Bakugovi domů. Teda spíš doběhl, ještě jsem svůj maratón vydýchával před jeho dveřmi. Zkoušel jsem klepat, bušit, ale nikdo mi neotevíral. Pak jsem slyšel hlasité brečení z otevřeného okna. Všiml jsem si že jedno okno v přízemí je otevřené. Sebral jsem všechnu odvahu a prolezl do domu. Ocitl jsem se v kuchyni a brek se ozýval z druhého patra. Potichu jsem vystoupal po schodech a zastavil se před dveřmi které asi vedly do koupelny. Pomalu jsem je otevřel a uviděl ho tam.

Bakugou brečel a křičel. Ležel ve vaně a měl pořezané zápěstí. Celá vana byla od krve a já zmzrl v šoku...

Tady zase Alex! Doufám že se vám dnešní kapitola líbila, dneska to bylo trochu intenzivnější než normálně, ale už se dostávame do bodu kde to bude hodně dramatický tak se můžete těšit!