Eluša si k snídani připravila džogurt a dívala se na další velmi vražedný seriál. Když dojedla, vyhodila kelímek z okna svého pokoje a na zahradě uviděla muže v černém kabátu s černou buřinkou. „To musí být pošta." Pomyslela si a oblékla si svoji TVD mikinu. Seběhla před dům a podívala se na toho podezřelého pána v černém. „Vy jste pošťák Pat?" Zeptala se bez ostychu a on odpověděl. „Jj." A pak jí dal dopis od neznámého odesílatele. Doma dopis otevřela a začala nahlas po slabikách číst, jelikož vzdělání se jí nedostávalo a tak se lépe číst nenaučila. „Ah-oj Ma-chí-no, sně-dla si sv-ůj dž-ogurt? Do-uf-ám že si ne-sně-dla mo-ji vař-enou ne-vař-enou rýži! Vče-ra nám do-šlo jí-dlo, mu-síš jí-t na-ko-upit do Lidlu." „Jzs neee." Machíno nerada nakupuje v Lidlu, má raději Kaufland jako správný důchodce.
WTF co to dělám se svým životem. XDDDD
Ps. S psaním toho jsem strávila dost času, věřte mi že vím o tom že ty slabiky jsou špatně. -Nicoo<3
ČTEŠ
Machíno
Non-FictionJen chci dodat, že tahle věc vzniká vyloženě pro určitý okruh lidí a proto to buď nechte být a nebo si to přečtěte, ale počítejte se spoustou inside jokes a narážek na věci co nebudou vysvětlené. Taky to je první příběh co nejdřív píšu ve wordu, tak...
