Paradise on Eos

První společné kempování

/Vím, že tahle písnička k tomu nemusí úplně sedět, ale prostě mi přijde, že by se Ravus mohl vidět trochu jako monstrum, kvůli jeho ruce, ale Quisty ho přesvědčuje, že není. Proto mi to sem tak sedlo a přišlo mi to jako dobrá doprovodná písnička, která tě naladí do nálady jako mě. Promiň, že je to kraťoučké, musím se fakt rozepsat, trvá mi to století a chci ti dát mnohem víc. Snad se ti tahle první ochutnávka líbila. Mám tě ráda. ♥♥♥/

Horký letní vánek lehce foukal do okolní fauny a flóry, krerá se mu líně poddávala. Slunce vyselo vysoko na obloze, jako koruna tohoto malého světa. Načechrané mraky se plazily po horizontu a zkrášlovaly tak modrou fasádu, která je provázela každý den. Na zemi se dali najít různé ještěrky a tvorové, kteří vylezli z úkrytu proto, aby se mohli trochu nahřát. 

Ravus se posadil na vyhřátý kámen a zaklonil hlavu, bílé vlasy měl svázané do rozcuchaného drdolu a kapičky potu mu stékaly po tváři. Quisty se zasmála, když viděla jeho svalnatou postavu pokrytou potem, byl to vlastně zajímavý a příjemný pohled. Neměl na sobě svůj bílý plášť, ale pouhou košili, kterou neměl ani pořádně zapnutou, krátké, černé kraťasy doplňovali jeho letní outfit. Quisty na sobě také měla krátké, džínové kraťasy a bílé tílko. Bylo praktičtější mít kraťasy než letní šaty, ale musela přiznat, že jí pocit látky, která za ní s ladností vlaje, jí chyběl. Černé vlasy měla svázané stužkou do vyššího culíku, aby dala prostor svému krku a usmívala se od ucha k uchcu s rudými tvářemi. 

"Nechceš napít, zlato? Vypadáš docela vyčerpaně a to nejsme ani tak daleko od Hammerheadu.", zasmála se a podala mu ještě relativně chladnou lahev vody. Ravus se na ní usmál a vděčně se po ní natáhl. Poté nechal do svého hrdla sklouznout několik doušků tekutiny, která v milostném objetí ochladila jeho hrdlo. Zasmál se nad představou miniaturní Shivy, která mu prolézá hrdlem a na to se zakuckal. "Víš, že by ses neměl smát, když piješ?", zasmála se Quisty a poplácala ho po svalnatých zádech. Poté jemně začala masírovat jeho široká, mužská ramena. Ravus se výrazně a uvolnil se. "Jsi poklad a miluji tě víc než cokoliv na světě, ale občas mě tvé vypíchnutí jasných faktů dostává do bodu varu.", řekl ale vtipkoval. Ona to moc dobře věděla, proto se ucechtla a políbila ho na bílou tvář. "Mhm, ale ty moc dobře víš, že se jich nezbavíš.", zasmál se a jeho dlaň jemně zachytila její tvář. "Ani by mě nenapadlo se tě zbavovat, zlato.", řekl poklidně a s úsměvem. Quisty cítila, jak se její srdce rozteklo pod jeho dotekem. 

"Už nejsme moc daleko od kempu, takže si brzo odpočineme.", pronesla tiše a políbila ho na sladké, horkem trochu vyschlé rty. Spokojeně se usmál a pohladil jí po vlasech. "To je dobře, protože máme spoustu plánů na dnešní podvečer a večer.", řekl lišácky a políbil jí znovu. "Prr, ne tak rychle, na to bude času dost.", řekla trochu káravě, pak se rozesmála a pomohla mu opět na nohy. "Stejně bych radši preferoval jízdu na chobovi. Pořád by to bylo komfortnější, než se táhnout savanou.", zabručel a Quisty zavrtěla hlavou. "Čím víc si budeš stěžovat, tím horší to bude.", pronesla a vzala ho za zdravou ruku. Ravus se šťastně usmál a políbil jí do vlasů. 

Jejich cesta na tábořiště byla příjemná, Quisty sem tam vyskočila  na kámen a Ravus jí vesele fotil. Zastavovali se a zkoumali různá stvoření a bavili se o tom, jak krásně tady vlastně bylo. Když se nekoukala, Ravus na ní zamilovaně koukal a tiše jí uctíval. Miloval jí tak moc, že si přišel jako blázen. Tahle žena přivedla do jeho života světlo a řád. Horký pocit ve tvářích a v břiše. Láska kolovala jeho tělem a on jí dovolil, aby převzala kontrolu, když byl s ní. Hleděl do jejích očích, ve kterých se ztrácel pokaždé, když se na ní podíval. Probouzet se vedle ní, cítit její sladkou vůni a cítit horko jejího tělo. Její milostný dotek. Jeho srdce zaplesalo a ruměnec si znovu našel cestu do jeho tváří. 

Konečně dorazili na tábořiště a Quisty se protáhla a povzdechla si. Protáhla své bolavé záda a nadechla se. Ravus jí položil ruce na ramena a pomalu začal masírovat její uvanavé svaly, zatímco jí obdařil polibky na kůži ze zadu krku, která byla odhalená díky vysokému culíku. Tiše se zasmála a nyní se uvlonila ona. "Co bych si bez tebe počala.", zasmála se a otočila se k němu, aby ho mohla pevně obejmout. Objal jí zpět zdravou rukou, ale ona vzala i jeho prostetickou ruku, kterou něžně položila na její boky. Na chvíli se zarazil a přemýšlel, poté jí pevně sevřel, tak aby jí neublížil. Stáli tam tak nějakou chvíli, beze slov, jenom v pevném objetí. "Měli bychom začít stavět stan a připravit večeři.", řekla sladce Quisty a Ravus zabručel a přitáhl si jí ještě blíž. To v Quisty vyvolalo příjemný smích, který rezonoval s jeho srdcem. "Máš pravdu, nenechám svojí slečnu o hladu.", pronesl pyšně a pustil jí, ale jeho prostetická ruka zůstala kolem jejího pasu a pyšně se usmál. Ona mu úsměv oplatila a políbila ho znovu a znovu na ty sladké rty, kterých se nemohla nabažit. 

Ravus vytáhl stan a Quisty vzala kolíky, kterými ho přibijí do země. Společně postavili konstrukci a poté Ravus obratně zatloukl kolíky, zatímco se mu snažila Quisty asistovat. On však naléhal na tom, aby si sedla a odpočívala. Quisty zavrtěla hlavu a políbila ho na rameno. "Ani náhodou.", to ho rozesmálo a nakonec slevil. Zanedlouho stán stál ve své plné kráse a on se pyšně usmál. "Naše hnízdečko lásky.", řekl a Quisty ho jemně praštila do ramene. "Neříkej tomu tak, zní to hrozně levně.", zasmála se a on pozvedl obočí. "Chceš říct, že jsem levný?", Quisty se znovu rozesmála. "Ani omylem Vaše výsosti. To bych si nedovolila.", odfrkl si a políbil jí na tvář, když jí znovu lapil ve své náruči. "To tedy doufám, mladá dámo, jinak bych Vás musel naučit mravům.", Quisty se zasmála a dala mu ruce kolem krku. "To klidně můžete, princi, ale až potom, co mě řádně nakrmíte.", zavrtěl hlavou a políbil jí na nos. "To je samozřejmost. Ale potřebuji Vaši pomoc, protože si nejsem jistý tím, jestli jsem pochytil všechny tipy pana Scientii.", pohladila ho po tváři. "Neboj, o to se postaráme."

Rozdělali si konečně i oheň a Slunce se začalo pomalu schovávat za horizont. Ravus dal marinádové maso nad oheň, který ho jemně propékal. Poté se podíval na ženu, kterou tak miloval a usmál se. Natáhl k ní ruku. "Můžu poprosit o tanec při západu Slunce?", Quisty na něj překvapeně zamrkala a přikývla. "Ty vždycky, můj drahý. Ale nemáme žádnou hudbu.", musela fakt zmínit, její zvědavost jí nedala. "Proto budeme tancovat podle tlukotu našeho srdce.", usmála se zamilovaně. "Jak romantické, to jsem od tebe nečekala, Ravusi Noxi Fleurete.", Ravus se uchechtnul. "Budíš ve mně spícího romantika, co ti na to můžu říct, má drahá?", lapil její malou dlaň a dal jí ruku na pas. Začali se pomalu pohybovat v romantických otočkách. Ravus začal broukat pomalou, sladkou melodii, kterou Quisty ještě neslyšela. Položila mu hlavu na ramena. On jí pevně objal a pořád se pomalu otáčeli, jediné co bylo slyšet bylo tiché praskání dřeva v ohništi a jeho sametový hlas. 

Slunce už bylo skoro za horizontem, zbarvovalo nebe do ruda a příjemné horko se rozlilo po savaně. Hleděli si do hlubokých očí, Ravusovi byly skleněné od slz, které se mu do nich nahrnuly. Quisty se usmála a palcem ho jemně hladila po tváři a jeho úsměv se rozšířil. Lásku, kterou v těch dvoubarevných očích viděla, nedokázala slovy popsat. Byla tak upřímná, čistá a silná, že by ho ráda umačkala tou svojí. Její srdce tlouklo o něco rychleji, ale bylo to příjemné. Jeho vůně obklopila její smysl a v ten moment existovala jenom ona a on. Žádné utrpení, daemoni,  bolest. Jenom láska, radost a západ Slunce. "Miluji tě, Quisty.", její úsměv byl také široký a slzy jí stékaly jemně po tvářích. "Já tebe víc, Ravusi. Nikdy mě neopouštěj.", zašeptala, když zabořila hlavu v jeho hrudi a on se spokojeně usmál. "Budu vždycky s tebou, má drahá.", zašptal a zvedl jí do vzduchu, aby se s ní mohl pomalu zatočit. Její smích znovu prořízl vzduch a jeho srdce rozkvetlo. Kouř, indikující pálení jejich večeře bylo najednou hozeno do pozadí, když si vyměnili vášnivý polibek. 

Byl to ten nejhezčí západ Slunce, který zažila. A východ byl ještě hezčí.