Daddy》Doil [ ✔ ]

『1』『2』

    ,, Pane Moon. " usmál se na mě modrovlasý klučina.
,, Už jsem myslel, že se dnes nevrátíte. " podal mi poskládané ložní prádlo.

,, Děkuji Jisungu. " úsměv jsem mu oplatil.
,, Potřeboval jsem si něco zařídit a trochu se to protáhlo. " vysvětlil jsem.

,, Potřebujete s něčím pomoct ? Postel máte až úplně na konci. "

,, To je v pořádku, Jisungu. Zvládnu to sám. " balíček s ložním prádlem jsem si převzal a šel mezi postelami k té svojí.

Po cestě ke ' své ' posteli jsem se pozdravil s několika dalšími lidmi, kteří mi také nabídli pomoct, kterou jsem vždy slušně odmítl.

Sedl jsem si na svou postel a vytáhl z balíčku polštář a deku, poté jsem si lehl a přikryl se.

Pokud vás to zatím nenapadlo, momentálně žiju v útulku pro lidi.

Peníze, které jsem dostal od Doyounga mi vystačily na měsíc. Naštěstí jsem si našel nějakou práci, která bohužel neplatila moc a nakonec jsem stejně musel odejít kvůli malé, protože jsem s břichem v cestě nemohl pracovat.

Takže jsem teď tady.

Není to sice nic moc, ale pořád lepší než být někde na ulici a mít strach, co bude s mým dítětem. Tady alespoň vím, že tu mají zdravotní službu, která sem chodí na pravidelné kontroly.

,, Pane Moon ? " oslovil mě vysoký modrovlásek.

,, Ano ? " opět jsem se posadil.
,, Děje se něco ? " otázal jsem se.

,, Mám pro vás jídlo. " podal mi plastovou tašku s jídlem.
,, Zapomněl jsem vám to dát. "

,, Děkuji mockrát. " tašku jsem položil vedle sebe.
,, Ještě něco ? " díval jsem se na něj.

,, Byl tu za vámi Yuta, váš kamarád. "

,, Opravdu ? Nevíš co chtěl ? " jednu ruku jsem si dal na bříško a druhou se opřel o postel.

,, Navštívit vás. " odpověděl.
,, Když jsem mu řekl, že jste pryč, vypadal naštvaně. "

,, S tím si nedělej starosti. " mávl jsem nad tím rukou.
,, Je jenom přehnaně starostlivý. " zasmál jsem se.

Jisung se také zasmál.
,, Můžu si přisednout ? "

,, Jistě. " dal jsem jídlo bokem, abych mu udělal místo.

Modrovlásek si ke mně přisedl.
,, Dneska tu byl jakýsi kluk jménem Chenle. " začal povídat.

To jméno je mi nějaké povědomé...

,, Vzkázal mi, že naše organizace nás přiřadila k nějakému bohatému týpkovi, který by nám chtěl pomoct. "

,, Vážně ? To jsem teda překvapený. "

,, To já byl taky. " přitakal.
,, Jsme takový malí a skoro nikdo o nás neví. "

Smutně jsem se pousmál.
,, Hlavní je, že jste s tím neskončili a nadále takovým, jako jsem já, pomáháte. "

Jisung přikývl.
,, Nemůžeme je nechávat na ulicích. "

,, Máš ještě nějaké informace ? " zeptal jsem se, protože mi pořád vrtalo hlavou jméno Chenle.

Přísahám, že jsem ho už někde slyšel.

,, Ten bohatý týpek se sem přijde za dva měsíce podívat, a pak se rozhodne, jestli ty peníze opravdu potřebujeme. "

Zamračil jsem se.
,, Co je to za vola ? "

Jisung se začal hlasitě smát.

,, No co ? " taky jsem se zasmál.
,, Když je tohle útulek pro lidi bez domova, tak je snad jasné, že každá koruna je dobrá. "

,, S tím s vámi plně souhlasím. " přestal se smát.
,, Ale znáte to... Bohatí lidé. "

Ano, znám.
Až moc dobře.

,, Nevíš náhodou, jak se ten bohatý týpek, jak ty říkáš, jmenuje ? " pohladil jsem se po bříšku.

,, Kim Doyoung ? " řekl nejistě.
,, Ano ! Kim Doyoung. "

Zarazil jsem se.

Už vím z kama to jméno Chenle znám. Párkrát jsem zaslechl Doyounga s nějakým Chenlem mluvit. Nikdy jsem ho neviděl, ale takové jméno člověk jen tak nezapomene.

,, Pane Moon ? " Jisung mi zamával rukou před očima.
,, Jste v pořádku ? "

,, Eh ? Ano. " přikývl jsem.
,, Proč dojde až za dva měsíce ? "

,, To nevím. " pokrčil rameny.
,, Víc jsem se nedozvěděl. "

,, Rozumím. " vytáhl jsem si z tašky banán.
,, Neměl by jsi jít už domů ? "

,, Měl, ale chtěl jsem si s vámi ještě povykládat. "

Usmál jsem se.
,, To je od tebe moc hezké, Jisungu. " kousl jsem si do banánu.
,, A říkej mi Taeile, prosím. "

,, Můžu ? "

,, Ovšemže. " usmíval jsem se.
,, Nejsem tak starý, aby jsi mě oslovoval pane Moon. "

,, Dobře, děkuji. " úsměv mi oplatil.
,, Myslíte... Myslíš, že nám ty peníze dají ? "

To je dobrá otázka.

Doyounga tak nějak znám, ale že by byl ochotný věnovat peníze takovým lidem ? Aniž by za to něco chtěl na oplátku ?

,, Nevím, Jisungu. " vydechl jsem.
,, Ale věřím, že ano. " pousmál jsem se, abych ho nějak ujistil, že to vyjde.

Snad mu nedávám zbytečnou naději.

Jisung mě objal.
,, Pojďme teď k něčemu pozitivnějšímu. "

Nadzvedl jsem obočí.
,, A to k čemu ? "

,, Jak se má malá ? " dal ruku k mému bříšku, ale nedotkl se ho.
,, Mohu ? "

Přikývl jsem a Jisung ruku hned na břicho položil.

,, Už kope ! " řekl překvapeně.
,, Jaktože o tom nevím ? "

Uchechtl jsem se.
,, Začala kopat, když jsem byl dnes pryč. "

Začala kopat hned potom, co jsem odešel od Doyounga. Hádám, že věděla, že je to její táta.

,, Páni. " Jisung byl úplně nadšený.
,, Bolí to ? "

Zakroutil jsem hlavou.
,, Zatím ne, ale až najde její čas, tak to bude bolet jako prase. "

Jisung se nad mým vyjádřením zasmál.

,, Ale teď to nebolí. " dodal jsem.

Jisung kývl a zvedl se.
,, Já už tedy půjdu. "

,, Dobře. " zbytek banánu jsem hodil zpět do tašky.

Sice už pak nebude dobrý, ale nevadí.

,, Uvidím tě zítra ? " zeptal jsem se.

,, To si piš. " usmál se.
,, Mějte se, oba dva. "

,, Ty taky. "

Jisung odešel a já si lehl zpátky. Během několika vteřin jsem upadl do říše snů.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Mám tu pro vás další kapitolu !♡

Vypadá to, že ještě jedna nebo dvě a bude úplný konec.

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere