Remember//Niam Horayne

8. Moje dějiny

Když jsme s Niallem dopovídali o jeho flashbacích, vrátil se doktor a dal nám další úkol. ,,Pane Payne, teď řekněte panu Horanovi příběh toho, jak jste se potkali,.. a taky mu řekněte váš životní příběh. Může se mu cokoli vrátit. No a pak vám řekne pan Horan co si ze svého života pamatuje. Vy ho pak doplníte. Když odešel, nadechl sem se a začal vyprávět.

,,Nikdy jsem nebyl typ, co věří na takové ty 'kravinky' jako jsou spolu šťastní až do smrti a podobně. Už vůbec jsem po zjištění, že jsem gay nevěřil, že bych se mohl tak moc zamilovat. Moje máma říkala, že láska je to, když člověku hlava říká, že je to špatně, ale srdce říká, že to je dobře. Nenávist je to, když mozek říká, že to je dobře, ale srdce, že je to špatně, ať už to je cokoli. Ovšem když to je pravá láska, ví jak mozek, tak i srdce, že to je správné a při pravé čisté nenávisti zas mozek i srdce ví, že to je špatně. Bral jsem to jako blábol, jelikož jsem s žadnou holkou necítil ani zlomek toho, co máma popisovala, že je láska. U kluků mi to vyvracela. Byla homofob stejně tak jako otec. Říkali, že to je nepřirozené. Říkali, že to všechno je špatně. Říkali, že nikdy nebudu cítit lásku, protože milovat stejné pohlaví prostě nejde. Kolikrát jsem jim to vyvracel, jenže pak, v mých 16 letech mě nechali být. Opustili mě. Jen kvůli mé orientaci a od té doby jsem o nich neslyšel. Myslel jsem si, že měli pravdu. Já, jakožto homosexuál nikdy nepotkám pravou lásku, jelikož jsem do svých osmnácti let, než jsem potkal tebe měl jen krátké románky trvající maximálně měsíc. Byl jsem na drogách, kouřil jsem a ke všemu jsem pil a dělal boxera. Bydlel na ubytovně. Byl jsem na tom strašně. Opravdu strašně. Jednoho dne, co jsem byl zase na mol jsem zmlátil jednoho kluka v baru, Simona. Se Simonem jsi tam byl ty a Zayn s Louim. A tak jsme se poznali. Harryho už jsem znal dávno, dost mi pomáhal. Oba dva jsme byli v chlastu a na drogách. Když jsem zmlátil s Harrym Simona, který, jak jsem dobře viděl, už byl taky dost na mol a začal tam obtěžovat v té době pro mě neznámého blonďáčka a později se přesunul na Louiho. Zayn mezi tím stačil ošukat v té době neznámou Gigi, ovšem už tehdy tušil, že to nebude jen na jednu noc,... ale zpět k tomu Simonovi a napadenému Louimu s tebou. Napřed napadl tebe. Okouzlil jsi mě od začátku a když jsem tě viděl, musel jsem zakročit. Pak jsi se mnou opil a zakončili jsme v posteli. Druhý den ráno jsme si řekli, že na to zapomenem a můj život se s tebou a ostatními začal měnit. Dočista. Přestal jsem pít, na drogy jsem si ani nevzpomněl a kouřit jsem přestával po menších intervalech, ale nakonec jsem úplně přestal. Našel jsem si práci. A vše bylo jiné. A já se do tebe moc zamiloval a byl jsem si poprvé jistý, jak hlavou, tak srdcem. Cítil jsem, že to je správné. Motýli mi lítaly v břiše když jsi byl v mé blízkosti a já... já tě prostě moc miluju. Když jsme spolu začali chodit, žili jsme chvíli odděleně, ty u svých rodičů a já na ubytovně. Pak ale zemřeli. Tys z toho byt úplně mimo, úplně na dně. Já to chápal, taky jsem tak po ztrátě rodičů dopadl. Ale aby jsi nespadl do úplných hoven, postaral jsem se o tebe s kluky a to nás hodně sblížilo. Tolik zážitků, tolik všeho... " vydechl jsem.

Niall na mě koukal s soucitem v očích. Chytnul moji ruku do té své. ,,Je mi to líto.." zašeptal. Miluju ho. Miluju jeho hlas, jeho chování, jeho oči, jeho srdce, jeho vlasy, tak moc ho miluju... ,,Nemusí.. nemůžeš za to.. " zašeptal jsem také. ,,Neměl jsem prostě štěstí.." dodal jsem. Podíval jsem se do jeho nádherných očí, musel jsem se ještě doplnit. ,,Ale jedno štěstí jsem měl... " Niall sklopil zrak, já mu ovšem zvedl bradu a donutil ho se mi kouknout do očí. Pak jsme se k sobě začali pomalinku přibližovat...

__________

HAPPY B-DAY LOUIS

ŠŤASTNÉ A VESELÉ <3

snad se kapitolka líbila, nemám sem moc co napsat až na to, že blbne wifina a do Vánoc to nedopíšu😞😂🙈 a brzo se vrhnu na korekci 😚. Takže tato kapitola není zkorektovaná 😂😚🖤