Pokaždé, když jsem v jeho blízkosti, nebo ho jen zahlédnu kdekoliv projít, mé srdce se roztluče několikrát rychleji, až nebezpečně rychle. ~×~ Když zaslechnu jeho lehce nakřáplý, temný a hluboký hlas, který je přesto přátelský a zatraceně příjemný, jak se s někým baví, přejede mi studený mráz po zádech a po celém těle...
Zničehonic mu ale z tváře opadl jeho úšklebek, místo toho se nepatrně zamračil, pozorujíc mé rty a hned poté si podrážděně mlaskl. ,,Nekousej si ten ret." ~×~ ... najednou se jeho palec objevil na mé puse. Jemně laskal mé polštářky, přejížděl po nich ze strany na stranu a já jen překvapeně pootevřel ústa, v duchu křič...
Roztomilý příběh o tom, jak jedno štěně z útulku spojilo dva životy do jednoho. ... ,,Zaslechl jsem, že mimo ordinaci máte i psí útulek, chtěl bych se porozhlédnout a s trochou štětí si nějakého pejska adoptovat. Byla by tu taková možnost?" ::: ,,Rozhodl jsem se, že bych si rád odvedl Gonggiho, pokud nevadí." vyslovi...
Cítil jsem se jako mrtvý člověk. Mrtvý a zároveň v nějakém smyšleném hloupém snu. Rouška. Přímo přede mnou, ani ne metr ode mě, stojí vysoký člověk s delšími tmavými vlasy, širokými rameny a... rouškou, takovou, jakou jsem dneska již měl tu čest potkat. ~;~ Teď to ale bylo až moc zblízka, stál až moc blízko, jeho dlaň...
Z myšlenek mě vyrušilo nečekané zakašlání s následným hlasem. ,,Mohu si objednat?" Leknutím jsem sebou trochu trhl, cítil jsem, jak mě pozoruje a doslova jsem mohl říct, kde se jeho oči pohybují na mém těle. ~;~ ,,Samozřejmě že-" snažil jsem se být slušný, tak jako vždy. Když jsem se ale otočil a uviděl muže, kterému...
Jednou rukou jsem ho odstrčil a ustoupil o další krok. ,,Nepřekračuj zbytečně hranice." ,,Chtěl jsi říct ,zbytečné hranice'?" °°° ,,Okey, dej mi den." ,,Cože mám?" ,,Jeden den a zamiluješ si mě... Zítra, dvacet čtyři hodin tvého času patří mně." a s těmi slovy se odpíchl od stěny a nechal mě na chodbě v nechápavost...