Ve světě, kdy se každý narodí se slovy, které mu jako první řekne jeho spřízněná duše, čelí hrabě Jongho a korunní princ Wooyoung nemilým okolnostem. Věty vepsané do předloktí obou mladých aristokratů na první pohled nepatří ke vznešeným, krásným, ba dokonce ani milým. V prostředí královského dvora, kde panuje přísná...
Mezi obyvateli malých vesnic na kraji nebezpečného, tmavého lesa, do kterého se neodváží vstoupit živá duše, se od dávných časů vyprávějí různé příběhy a zvěsti o onom zapovězeném území. Mezi dětmi byla jednou z nejoblíbenějších pohádek ta o tajemném muži s parohy, který se o hvozd stará a chrání ho před těmi, kteří b...
"Je to ďábel," ozvalo se ze stínu pod palandou. Chlapec sebou překvapeně cukl a svěsil hlavu dolů, ale díky šeru neměl možnost vidět cizinci do tváře. "Cože?" mladík zakašlal, když mu do tváře onen neznámý vydechl štiplavý kouř. "Ten dozorce. Říkám, že je to Ďábel." "A kdo jsi potom ty?" "Přítel." * Ďábel číhá na ka...
"Možná, že nic nevidím, Yoongi," pronesl mírným tónem blond chlapec, "ale ten, kdo je tu slepý... to nejsem já." * Vlasy zářící jako paprsky slunce, tváře rdící se studem, rty jako růžové okvětní plátky, avšak oči jako oceán hořkého oceánu bez jiskry života, prázdné a hledící kamsi do dáli. Avšak přestože nic neviděly...
Že na obor práva a kriminalistiky se mohou hlásit jen inteligentní alfa jedinci? Možná by bylo dobré snížit nárok na alfa jedince. Nebo se dohodneme na pojmu „jedinec". Pakliže k pojmu „jedinec" můžeme dodat jakýkoli přísudek, vyberme slovo „omega". Omega jedinec jménem Uzumaki Naruto, který boří veškeré normy společn...
Jiminovy lásky nikdy nebyly šťastné, zvlášť od té doby, co se u něj poprvé projevila nemoc hanahaki. Vždy byl ten typ člověka, který chtěl skončit v hezkém a láskou naplněném vztahu, tento sen se však pomalu rozpadl poté, co po své čtvrté operaci ztratil schopnost milovat. Co mu přinese rozhodnutí utéct z města na mal...
Vánoční večírky a oslavy byly vždy oblíbenou zábavou v dobách zimních svátků, tento byl však přesto v mnoha směrech jiný. Jungkook nikdy neviděl tak velkou vyzdobenou síň a v ní tolik tančících lidí, radujících se z darů jejich štědrého hostitele. Z něčeho na tom místě mu však přejížděl mráz po zádech. Co jen to mohlo...