Osud
4. 10. 1412 Miluji vůni léta. Procházím se po louce a paraplem se kryji před sluncem. Dívám se na rozkvetlé květiny a sem tam k nějaké přivoním. Ráda se procházím, ale sama. Podívám se na Angelu. Stráží mne jako oko v hlavě. Musím počkat, až se dá do hovoru s nějakým místním. Netrvá to dlouho a má prosba je vyslyšena...