Bezesný

„Spal jsi v posledních dnech vůbec? Kromě teďka než jsem tě vzbudila mým lehkým pádem?" „Nevím." „Sakra, proč si to děláš?"zeptala jsem se a mírně zvýšila hlas. „Protože nechci spát. Ne dobrovolně" „Blbost. Každý by nejradši prospal celý svůj život. Teda alespoň já,"zamyslela jsem se a posadila se vedle něj na postel...

silence // ✅

Řekla si, že po tom co zažila, už nikdy nepromluví. Chce jenom ticho. Žádný hluk. Jen ticho po kterém tak dlouho toužila. A měla ho. Dokud nepřišel on. Pak chtěla mluvit. Chtěla zpívat. Chtěla křičet. Chtěla všechno. Chtěla jeho. #3 v Povídka (1.2. 2016)