...a Popelku našel krásný princ, dal jí střevíček a byla svatba. A všichni žili šťastně až do smrti. Ale tohle není pohádka. Život - moc reálný - a pohádka - moc nereálná - jsou dvě odlišné věci, které se vlastně bezvadně doplňují. I když se ale nenarodíme jako bohaté a krásné princezny, nebo jako hodní a stateční pr...
Kdyby jsem nebyl tebou zaslepený, možná bych i viděl... started - 3.5.2k16 *short story* #4 in povídka - 7.9.2k16 #9 in povídka - 9.8.2k16 #13 in povídka - 7.8.2k16 #16 in povídka - 17.7.2k16 #17 in povídka - 16.7.2k16 #18 in povídka - 15.7.2k16 #23 in povídka - 26.6.2k16 Cover by: strangeAngie Story by: strangeAngie
,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato." 7.března - #1 v povídce
Člověk by řekl, že na obyčejné cestě do školy ho nic nemůže překvapit. Inu, Audrey o tom ví své. Třicet dní. Třicet velice podivných dárků. Třicet krátkých vzkazů. To je vše, co má Audrey na vypátrání toho šíleného kluka, který jí prostě nedá spát. |Short Story| #3 - Short Story - 22.10. #2 - Short Story - 25.10.
,,Miluji tvoje tvary, Holly." Sjel mě pohledem Enzo. Nechápavě jsem se na něj podívala a rozhodila rukama. ,,Tvary?" Nakrčila jsem obočí a odstoupila od něho. ,,Ano tvary." Pokrčí rameny a přistoupí ke mně, aby mě víc naštval. ,,Jsi divný, Enzo." Ušklíbla jsem se a v hlavě se mi objevily otázky. Jaké tvary? Byla jsem...
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
Je pravda, že záleží na nitru člověka. Ale vnějšek se nedá tak úplně vypustit. 2.5.2017 #20 v ff ♥
Za každou jeho větou bylo nějaké Ale...? *předem se omlouvám za všechny chyby a překliky* *short story* started - 17.4.2k16 finished - 13.5.2k16 Story by: strangeAngie Cover by: strangeAngie
Byl jsem tu vždy pro tebe, ale byl jsem pro tebe jenom vzduch. *short story* Upozornění: Moje první short story! _Vymyšlený příběh_ Cover by: xxxfloral Story by: strangeAngie
Chtěl jsem tě obejmout, ale už jsem nemohl started - 7.4.2k16 finished - 13.5.2k16 *short story* Story by: strangeAngie Cover by: barablaho
Seděla na polorozpadlé lavičce, jako každý den. Denně okolo ní procházeli desítky lidí a ona si jich nevšímala, jako každý den. Sluchátka v uších, přičemž jí tam hráli neznámé písničky, jako každý den. Měla na sobě cardigan, jako každý den. Rty s výraznou rtěnkou měla mírně pootevřené, jako každý den. Černý batoh...
Léčila své zlomené srdce a to tak, že si každý den dávala přaní, které chtěla, aby se splnily.
Pro Lucy je každá cesta do školy autobusem nudná a nezajímavá. Pro Nicka je každá jízda autobusem možnost, kdy může tajně pozorovat každý detail neznámé, ale krásné dívky. Svede ale osud tyto dva teenagery dohromady? To nikdo neví, ani já... (DOKONČENO)
Dvě minuty. Krátké dvě minuty života. Máte dvě minuty. Jaká budou vaše poslední slova? shortstory by: ElleMcDee (20. 2. 2016) cover by: @Monii3155
[Book 2] ,,Odcházíš?" Zeptal se a zaťal pěsti, v očích mu šlehaly blesky zlosti a každou chvíli čekal než udeří. ,,Ano." Špitla Emma s taškou v ruce. Nemohla dál snášet tohle chování, nebylo to ohleduplné. Uhla pohledem a skousla si ret. V očích ji štípaly slzy. ,,To ani ve snu." Pronesl a napřáhl ruku...
BOY x BOY Možná to zní absurdně, ale všechno to začalo mrtvým křečkem... |krátké kapitoly|
Možná, že jsem to byl já, kdo bez přestání bojoval o tvé srdce. Možná jsem to byl já, kdo se smál vždy, když jsi mi říkal ne. Možná, že jsi to byl ty, kdo tu větu řekl první, ale teď ji říkám já: "Ne všechny příběhy mají šťastné konce." Vše dnes děláme jenom proto, že to od nás ostatní očekávají. Protože to je normáln...
Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik...
Momenty života Legolase a Beatris, kteří rozhodně v sobě nemají ani kapičku normálnosti. #1 v Povídce - 6.řijna Tohle je třetí díl, tak si prvně přečtěte první dva :)
Kdyby jsem si vyleštila svoje brýle, nebyl by si už tak hezký started - 29.2.2k16 finished - 21.6.2k16 *short story* #19 in povídka - 2.5.2k16 #17 in povídka - 5.5.2k16 #13 in povídka - 7.5.2k16 #12 in povídka - 17.5.2k16 #11 in povídka - 8.6.2k16 #9 in povídka - 12.6.2k16 #6 in povídka - 15.6.2k16 20k → 30.6.2k16 50k...
Byla to jen hloupá sázka. Jen hra s cílem ublížit a pokořit. Tak proč se to tak zvrtlo? Proč to není jen on kdo cítí bolest. Proč se to muselo stát zrovna mně. Proč se z předstírané lásky stalo něco víc. Proč jsem se do něj musel doopravdy zamilovat?
ležela na louce plné pampelišek a on si lehl k ní... started - 5.6.2k15 finished - 21.7.2k16 *short story* Cover by: strangeAngie Story by: strangeAngie
Sedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové době se povídka umístila na tak úžasném místě? Děkuju vám. Vážně!)
Vždy jsme byli přátelé. Ti nejlepší. Pokaždé jsem stála při tobě. Nikdy jsem tě nezradila. Nikdy jsem se k tobě neobrátila zády. Proč ty ano. Proč jsi mi musel tak moc ublížit . Vždyť já tě milovala. A právě proto ti teď píšu tento dopis.
Každý týden. Jeden krátký dopis. Pečlivě daný v obálce. Adresa je pořád stejná. Cover by: strangeAngie Story by: strangeAngie
Vždy jsme byli přátelé. Ti nejlepší. Pokaždé jsi stála při mně. Já při tobě ne. Nikdy jsi mě nezradila. Já tebe tolikrát. Nikdy jsi se ke mně neobrátila zády. Ale já ano. Tak moc jsem ti ublížil. Miluju tě a musím tě požádat o odpuštění. A právě proto ti teď píšu tento dopis.
Každá fotka je jedinečná. Najdete v ní spoustu emocí a skrytých tajemství. Co ale znamenají fotky pro nešťastnou dívku jménem Friday? Pro ní znamenají život. Lépe řečeno...poslední vzpomínky na její ''život''. ,,365 dní mi zbývá a proto 365 fotek mého života...'' Cover by @Raichia
