Narodili se ve stejný den... Odmalička vyrůstali spolu... Vypadají úplně stejně... A přesto je každý úplně jiný... Harry, ten starší, měl vždy všechno... Dostal vždy to, co chtěl... Edward, mladší jen o pár minut, to naopak díky němu vždy ztratil... Přijde nová dívka... Chytrá, talentovaná a přesto trochu stydlivá... ...
Vždy jsme byli přátelé. Ti nejlepší. Pokaždé jsem stála při tobě. Nikdy jsem tě nezradila. Nikdy jsem se k tobě neobrátila zády. Proč ty ano. Proč jsi mi musel tak moc ublížit . Vždyť já tě milovala. A právě proto ti teď píšu tento dopis.
Ležela jsem na kolejích a chtěla zemřít... Někdo mi to ale překazil. On. - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017
Se Sofií se nyní skoro nikdo nebaví a ona se stane ještě víc posedlá anorexií. Mimo to stále doznívají její pocity z rozchodu s Jurou a problémů, které díky tomu měla se Zuzanou. Aby neměla starostí málo, do třídy přijde nový, velice zajímavý kluk. Co bude jeho přítomnost pro Sofii znamenat? Zjistí jeho tajemství? Poz...
„Promiň, princezno," usměju se smutně na každou, která mi navrhne schůzku. „Ale nejde to." A v duchu vždy dodávám: „Nejde to, protože já čekám na prince." Stále jsem však nenalezl klíč, kterým bych odemkl zámek dveří, jež toužím otevřít. A tak jen doufám, že se tu objeví někdo, kdo mě pouhým Alohomora všech těch staro...
Rachel Carter. Dívka, jež chtěla být prostě krásná. RAINBOW SUICIDES je série několika ShortStories, z nichž každá pojednává o jedné duševní, mentální, nebo psychické poruše, případně jiném problému tohoto rázu. Každá kniha popisuje pocity jedné z dívek. A každá kniha končí smrtí.
Chtěl jsem tě obejmout, ale už jsem nemohl started - 7.4.2k16 finished - 13.5.2k16 *short story* Story by: strangeAngie Cover by: barablaho
„Proč se mě bojíš?" „Tvůj táta je vrah." „Ale já nejsem můj táta." Možná, že šance milovat a odpouštět jsou na náš život až příliš nepravděpodobné. Ale někdy je osud nevyzpytatelný a láska nedává na výběr. -------------------------------------------------- #7 - Povídka - 21.2.2o17 #9 - Povídka - 19.2.2o17 #14 - Povídk...
Nerozumím tomu, proč rodiče nemají rádi mou sestru. Neustále mi říkají, abych ji neposlouchala a navádí mě, abych se s ní nebavila. Dokonce to zašlo tak daleko, že den jejích narozenin raději stráví se svými přáteli, než s ní. Ráda bych zjistila, proč tomu tak je. Bojím se totiž, že by podobný osud mohl potkat i mě. ...
Když jsi mi oznámil, že sis našel známost, snažila jsem se ti to přát. Opravdu. Nemohla jsem však přestat žárlit. Pořád jsi byl jen s ní, a když náhodou ne, mluvil jsi o ní. Byl jsi na ní dočista závislý, víš? A závislostí by se měl člověk zbavovat. Psáno formou drabble - části mají vždy přesně 100 slov.
"Chci dospět" Říkali jste si tohle, když jste byly dětmi? Vím, že já ano. Litovali jste v některém momentě vašeho života, že dospíváte? Přáli jste si, abyste mohli být zase bezstarostné děti? Vím, že ano. To přece každý. Čím víc dospíváte, tím větší jsou vaše výzvy, vaše překážky, vaše bolest. Život začíná být vážný...
Dřív jsem nevěřil na lásku na první pohled. Pak si přišla ty. Ty a tvoje vlasy mi změnili život. Celý. Od počátku až do konce. Doslova. Příběh o obyčejném chlapci a neobyčejné dívce. *Short Story* Cover: @Raichia Original Story: @Klanys
Bujné vnady, chytrost, bystrost, důvtip... Nebo pouhá náhoda a donucení z matčiny strany, které ji přinutili se přihlásit na TU školu. Ne, ne! Není to škola. Je to TA škola. TA Raffaellova škola. "Nejlepší" škola v celém státě. Nejlepší je jen do okamžiku, kdy zjistíte, jaký budete mít v lichý týden rozvrh... TO Z...
V norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný opak a udělá mu z něj cestu za něčím hezčím, co ve svém životě dosud...
Ona milovala knihy. On miloval ji. - oddechové čtení, žádná hlubší myšlenka |||shortstory|||
Už je to pár let od chvíle, kdy se Chloe začal bortit život jako domeček z karet. Pár let od chvíle, kdy ztratila spřízněnou duši a s ní i svou dlouholetou lásku. Ve snaze znovu najít samu sebe, se ztratila ještě víc a nikdo neví lépe než ona, že čas zlomené srdce nikdy úplně nezahojí. Každý den se pro Chloe jeví být...
Každý den nastupuješ dřív. Každý den se tak zvlaštně díváš. Nevím jestli na mě, na moji kamarádku nebo někam úplně jinam. Každý den tam sedíš sám se sluchátky v uších. Každý den si říkám, jestli víš jak se jmenuju, protože já tvoje jméno vím...Jacku. 03.04.2016 #3 Povídka 01.09.2016 #2 Povídka
Zuzaně je patnáct let a právě nastupuje na střední školu. Této dívce nikdy nevadila její nadváha, ale díky svým novým kamarádkám a hezkému klukovi začne uvažovat, že by mohla trochu shodit. Skončí to pár kily dole, anebo se nechá chytit do spárů anorexie? To a mnohem více se dozvíte v tomto příběhu. • Doporučení: „Ten...
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
,, Žij každý den, jako bys právě v něm měl prožít celý svůj život." Představte si, že vám zbývá 31. dnů života. Jste smíření se smrtí, ale v tom potkáte někoho, kdo vám vrátí chuť žít a bojovat. Poprvé okusíte, co je to pravá láska.
Stačila jí pouze kniha a všechen ten chaos co okupoval její myšlenky. Kam jsi jen odešel, Dallasi? Shortstory #500 vidění a 51 votes -21.7. #1k vidění a 121 votes -28.7. #1 v kategorii povídka -8.12. 2016
Chtěla jsem jen zhubnout... A ona mi pomohla... Teda tehdy jsem to tak viděla...teď si ale čím dál tím víc uvědomuju, že mi nechtěla pomoct. Celou tu dobu mi jen ubližovala. Nechtěla jsem si to přiznat... tehdy jsem ji milovala, teď ji nesnáším... Chci začít jíst, ale nejde to... Vím, že se sama zabíjím, ale prostě n...
,,Proč se se mnou nechceš kamarádit?" ,,Nejsi kluk." ,,A to vadí?" /Příběh je založen na dialogu a má velmi krátké kapitoly/ 25.6. #7 v povídce 9.8. #4 v povídce 19.10. 2018 1# v povídce❤️
Někdo by řekl, že kouří, protože mu to chutná. Další by řekl, že je závislý a nemůže si pomoci. Já kouřila, protože jsem chtěla umřít. Ty jsi mi chtěl pomoci, ale chtěla jsem já, aby jsi mi pomohl?
,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se m...
Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou...
Julie byla vždy stydlivý typ dívky. Její svět se ale změní, jakmile objeví wattpad, populární ebook komunitu. Stane se na něm závislá, dokonce začne publikovat vlastní příběhy. Ale jsou přátelé, fanoušci a hlasy vše, co na těchto stránkách získá? Nebo je možné tu najít i lásku?
