„Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm číslo bytu ve kterým jsem poznal tvoji dceru" u posledního slova se mi prolomil hlas, zase jsem si na ni vzpomněl „kurva já to prostě nedám!" zařval jsem na Radka kterej mi pomáhal nahrávat a svezl se se slzama v očích po zdi...