*Chvíli přemýšlí, jestli se spisovatelka pouze přepsala, a nebo opravdu řekla to co napsala. Pak jí dochází, nad čím to vlastně přemýšlí a dostavuje se neovladatelné hihňání následované nedobrovolnými kmity bránice, které ji nutí se smát ještě víc. Jakmile může opět dýchat přikládá rozklepané prsty na klávesnici.*,, Jak se říká, smích prodlužuje život. Řekla bych, že za tuto konverzaci jsme si ho každá stihla prodloužit už alespoň o rok :-D. Přesto je ale hezké v dnešním šíleném světě najít alespoň jednoho normálního člověka. I když pojem normální je u nás dvou asi dost relativní. Lepší by bylo označení spřízněná duše. Ano, to se mi líbí."