Ahoj lidičky,
ne, neumřela jsem, i když musím povědět, že jsem byla v poslední době fakt jen krůček od toho, abych si vysloužila diagnózu beznadějných výparů.
Nebudu tu sáhodlouze fňukat, co všechno mě potkalo, ale bylo toho dost, abych neměla sílu a chuť psát jakoukoli legraci. V kostce můj červen stál ještě o pořádný kus víc za ho*** než květen, a to jsem nečekala, že je to možné.
Tímto se tedy omlouvám za to, že jsem jako ten největší loser přerušila tak slibně započatou šňůru 365ky a ještě k tomu uprostřed povídky. Slibuji, že udělám všechno, abych tenhle malér vyžehlila a skluz ještě dohnala. Nevzdávám to, jako nevzdávám nikdy nic ani v životě. Takže prosím, mějte se mnou soucit a strpení.
Abych vám to aspoň drobet vynahradila, povedlo se mi, i když tak trochu na sílu (vůle) připravit alespoň povídku do Letní drabble výzvy. Už za pár chvil se budete moct pokochat obálkou a úvodními kecy. V sobotu 1. 7. to pak rozjedeme. A nebojte, je dopsaná celá, takže se to v půlce nezasekne. (Pokud tedy přežiju další měsíc.)
Toť ode mě vše. Těším se na vás jak u Rumunských elegií (Letní drabble výzvy), tak snad už brzy i u 365ky.
Vaše příšerná Apolena