Nazdaaar :D (všem kdo Smaragdovky čtou pravidelně i všem kteří tenhle koment jen tak přehlédnou*) Omlouvám se, jestli vás zpráva o kapitole vyrušila dvakrát, musel jsem ji reuploadnout, kvůli vzkazu, který jsem já pitomec zapomněl samozřejmě připíchnout.
První Ark Smarakdovek je dokončený. Něco, jakoby skončila první série. Uvažoval jsem, že vydám další knížku, ale nakonec raději budu pokračovat na vyhřátém místě, které jsem si tu za ty dva roky tvorby vydobyl. (Nic extra, na žebříčku popularity se tahle kniha pohybuje mezi místy sto osmdesát, až někam k šesti stům, když jsem neaktivní. První ark byl rozjezd. Zkouška na slepo, žádné plánování dopředu, prostředí omezeno jen na jednu bezejmenou lokaci a město Pengalt. Čtenáři byli více méně slepí, protože o okolním světě tam byli jen zmínky, který šly snadno přehlédnout.
Teď už ale k samotné zprávě: Druhý ark, s názvem "Krev lesa", se zaměřuje na klasický konflikt: Lidé vs kouzelné bytosti z lesů. To se dá najít skoro v každé knize.
Game of thrones: lidé vs děti lesa.
Eragon: Elfové vs vojsko krále Galbatorixe a podobně.
Vždycky je to však o tom, že lidé jsou agresoři a kouzelné bytosti se jen brání. Chci zaujmout k celé věci trochu jinačí přístup a vlastně k celému příběhu.
První části Smaragdovek něco chybělo a to něco, byla myšlenka.
Druhý ark, však základní myšlenku mít bude. A to takovou, že ve světě neexistují zásaditě špatní lidé, a že v zárodku každého konfliktu sedí nějaký zakopaný pes, který celou událost rozpoutal. Ve Smaragdových slzách každá osoba vidí svět po svém a proto se dostávají do sváru. A svár bude hlavním tématem "Krve lesa." Např: Lidé potřebují zlato, aby mohli zaplatit armádu a doktory, kteří ochrání impérium před postupující hordou nakažených, ale zlato se nachází v dolech, které pohltil Taraglaiský les a jeho obyvatelé budou svůj domov zuřivě bránit. Takže na čí stranu se přidáte a jak by jste situaci rozřešili Vy čtenáři? Napište mi, pokud Vás téma zaujalo.