Na počátku bylo vše pravidelné. Energie proudila místem bez času a prostoru (ne, to že neměla kdy a kde proudit a) není důležité b) měla dalších cca 50 000 dimenzí) a když se někde něco vychýlilo, okolí to zase vrátilo do starých kolejí.
Ty výchylky byly ve skutečnosti první hmotou představitelného prostoru. Žádná látka ale nevydržela dlouho... skoro žádná.
První z těch, které vydržely až do současnosti (nebo spíše do jejího mezičasového ekvivalentu) není nic obyčejnějšího než voda. Ano, staré známé H2O. Tato podivná věc nebyla zviklatelná žádným ze způsobů, které platily na nekonečna ostatních látek. Byla extrémně stabilní. Nebyla ani změněna v proud energie, ani nedokázala moc změnit. 
Další látka sice pořád existuje, ale jen v několika málo světech, nenarazíme na ni ani v tomto světě. Jmenuje se melashonium. Je to vysoce inteligentní látka schopná měnit svět kolem sebe ve všech dimenzích.
Tato substance nejenže vydržela, ale, jak to má ve zvyku dodnes, měnila svět mám kolem sebe. První věcí, kterou vytvořila, byla Duše. A ta Duše, jak už to duše dělají, měla Myšlenku. Nebyla to obyčejná myšlenka všedního dne. Obsahovala v sobě všechny myšlenky, které přišly po ní.
Později se ukázalo, že Duše je první stvořitel, Velmistr, a Myšlenka první světy. Nebyly to takové světy, jaké známe dnes. Byla to jen hromada energie natěsnaná do nekonečně malého prostoru, který expandoval v čase a prostoru.
Některé byly moc prázdné a chladné, jiné zase moc teplé.
Jeden z prvních světů, na kterých se vyviinul život, byl ten náš. Po nějaké době dokonce vznikla fantazie a živí tvorové tvořili další světy. Poté, co jejich duše opustila jejich svět, stali se stvořiteli a mohli tvořit své světy doopravdy.
Prvním z nich, který se nezastavil u jednoho světa, dostal v hierarchii druhou příčku po Velmistrovi. Říká se mu Druhý mistr, Asideve Imetarus. Je to první ze Stvořitelů, který objevil nahlížení do světů.
Jeho světu (našemu) se kvůli jeho stáří a množství vymyšlených světů říká Zdroj.