browneyed_

Pravděpodobně to tu někde proběhlo, avšak mám otázku. Pamatuji si tvůj profil především kvůli bestiářům (doufám, že se nemýlím). Kam zmizely? Sháním přehled kreatur z různých mytologíí a ten tvůj mi většinou pomohl.

Aurelia-Mia

@ browneyed_  Bestiář už dávno nepíšu, aspoň ne takhle "veřejně". Leží ladem u mě mezi dalšími koncepty, chceš-li nějaký určitý seznam mytologických druhů, ráda ti jej vypíšu. 
Reply

sovicka111

Ďakujem za follow. Za čo je? 

sovicka111

@Aurelia-Mia juj, to poteší! :D
Reply

Aurelia-Mia

Nemusíš děkovat. ^^ 
            Sdílíme stejnou zálibu v sovách, jsem ráda, že tu je další takový jejich milovník! Navíc mě velice lákají tvé knihy, který si chci v nejbližší době přečíst a jinak.... Ani nevím, přijdeš mi jako sympatická holčina :D 
Reply

Ravenne97

//Dnes je úplněk! Sláva!//
          
          Černé tělo vyběhne z přítmí jeskyně. Venku panuje noc a nahoře na temné obloze tančí v plné kráse měsíc. Ta vlčí stvůra uhání lesem. Tlapky se jí boří do jehličí a mechu, jak ve spěchu opuští svůj domov. Černá hříva se vlní ve větru a svaly, které osvětluje záře měsíce se stahují. Dnes je ten den. Jeho oči zbělají a ze srsti vyrostou ostny. Jako stín se prořítí ve skoku nad potokem. Divokost, která dnes byla vypuštěna ovládne svět. Tvorové se třepu před Měsíčním. Jenže on po strachu netoužil, ne. Jediným cílem se stalo utrpení ostatních. Ten děs v očích kořisti, ta vůně a teplá krev. Ta naděje se kterou se ona kořist snažila zachránit svůj drahocenný život. Do nozder ho udeřila sladká vůně. Kroky se rychle zaměřily tím směrem. Okolím se neslo dunění a odechování. Jehličí jakoby zamrzlo v proudu času, když jej mohutné tlapy odhodily. Pak jen rána a výkřik. Jelenův překvapený a bolestný ryk se nesl krajinou, ale on stál klidně. Voda v řece tancovala a on bez nenávisti sledoval jak se jeho krev mísí s čirou vodou. Srdcem mu projela vlna klidu. Zvíře, které se mírumilovně přišlo v době klidu napít čisté vody s ní razem splynulo. A on na pár vteřin pocítil onen klid. S tlamou plnou krve zvedl svůj pohled k přicházejícímu. Bílé vlčici se leskly oči smutkem, ale zároveň pevnou vůlí. A i přes to, že se vlk napřímil a varovně vycenil zuby ona vlčice pronesla kouzelná slova. ,,Ať se stane cokoliv budu s tebou.'' I přes to co se dnes stane, onen tvor cítil to spojení druhů. Pouto, jenž nezlomí ani smrt. A on jí za to děkoval.

Ravenne97

Rawtík se tu opožděně (hodně :'D) ukazuje se zvláštním vzkazem k Valentýnu.
          
          ,,Své překvapení jsem sice ještě nestihl, ale i tvorové jako mi si zaslouží Valentýn. Své srdce jsem ti již dal a tak ti mohu jen popřát ať vždy a za všech okolností zustaneš stejná. A že se tvé tajné sny někdy vyplní a ať se vždy chovám tak, jak si to jako královna zasloužíš.'' 
          *S těmito slovy se posadí, obmotá ocas okolo svého těla a krátce se své královně ukloní.*

Ravenne97

@ Ravenne97  <3
Reply

Aurelia-Mia

,,A já zase přeji tobě, aby jsi společně se mnou přečkal všechny hrůzy a překonal temnotu tohoto světa. Aby jsi do ní neupadl a zůstával stále tím, kým doopravdy jsi i přes vše zlé s čím se potýkáš." 
            
            *I ona se ukloní přes tak chrabrým a vznešeným tvorem. Je jí neskutečnou ctí, že s ním smí žít* 
            
            :3 ♡ ♡ ♡
Reply

subrtka

Ahojky :D 
          Jak se na to tak dívám, završila jsem číslo na krásných a neuvěřitelných 150! Moc gratuluji a doufám, že číslo do budoucna jen a jen poroste!❤ :D

Aurelia-Mia

To mě moc těší ^°
Reply

subrtka

Tak tohle mě opravdu zahřálo na srdíčku❤ ^^ 
            Moje mínění o tobě je totiž úplně stejné ^^
Reply

Cecilie_Potter

Díky za všechny ty hlasy ;)

Cecilie_Potter

Není zač ;) Jo, a ještě děkuju za sledování ;)
Reply

Aurelia-Mia

@ Cecilie_Potter  
            Já zase děkuji za sledování a přidání mé knížky na seznam čtení :)
Reply