Nene! Na Silvestra nebudu brečet! Nerozbrečela mě deadline k bakalářce, musím zvládnout i tohle! Musím...
Káťule, moc mě mrzí, že to máš takhle. Kdybych měla splácat seznam autorů, jejichž příběhy jsem si hluboce užívala, jsi stoprocentně v první pětce. Pisálek, který si umí tak krásně hrát se slovy...a pak s mojí fantazií, s mými pocity. Který, i když jsem si o tom kdysi netroufla mluvit, byl pro mě ztělesněním neotřelé kreativity...a vzorem.
Ach jo. A kdybych mohla být trochu sobec, tak řeknu, že mě to mrzí zvlášť teď, když jsem se konečně vyškrábala z metaforické temné díry a když si konečně, poprvé od dob, co jsme spolu hrály, zvládnu užívat tvoření bez neustálého dívání se přes rameno.
(Em...tady se ta metafora trochu rozsypává. Když je v díře tma, nemá moc smysl dívat se přes rameno...i když, možná je to skrytá pointa! Nikdy to nemělo smysl. 0.o)
Nu, asi bych měla utnout kecání, než se rozsypu i já.
Bylo mi ctí, kapitáne, s tebou sloužit v těchto zemích špatných fanfikcí, zemích divoké literární svobody a neexistujících pravidel pravopisu!
Se slzami v očích budu zpívat ódy na tvou chrabrost až do konce svých dní!
*zasalutuje*
*otočí se na patě*
*rázným krokem odchází*
...
*následuje výbuch shodo-podměto-přísudečné miny*
...
*umírá*
