Casqiel
Ahoj, ahoj, ahoj :) Já vím, sypu si popel na hlavu a za trest si půjdu kleknout do kouta na hrách :) Předem se chci omluvit, že jsem přestala vydávat nové kapitoly...a že jsem o sobě ani nedala vědět. Pravda, něco málo jsem napsala v poslední kapitole, ale po narození prcka...řeknu to takhle: "Až budu příště požádána, abych měla dítě, tak se vám na to z vysoka vy*eru." :D Né, kecám, je to pochopitelně miláček a tak, ale...chybí mi volný čas. Fakt hrozně mi chybí volný čas. Jakože až "k zbláznění" mi chybí volný čas. Ta nesvoboda je frustrující a jak bydlím daleko od rodiny, tak nemám nikoho, kdo by mi malou alespoň na hoďku-dvě pohlídal, takže...je to na palici, co si budem :) Ale to není to, proč píšu. Krom omluvy (ještě jednou se zkroušeně omlouvám) jsem chtěla dát vědět, že už mě zase svrbí prsty a mám chuť pokračovat. To, že není čas, je horší, ale večer, když usne, tak dělám věci do práce a pak mám alespoň chvilku osobního volna, takže se na úkor spánku snažím vžít zpátky do příběhu. To, že jsem unavená a mám "vykojený mozek" (to není mýtus, to je fakt :D) je krapet proti mě, tak budu doufat, že se to bude moci dát číst. Přec jen nemám nikoho, kdo by to po mě přečetl a řekl: "Ehm, jsi idiot? Co to tam plácáš za nesmysly? Přepsat. Celé. Bez diskuze!" :D Ale budu se snažit ze všech sil, abych příběh dopsala. statně, dala jsem slib, který hodlám dodržet :) Jen doufám, že jsem mezitím neodradila všechny čtenáře, co si budem povídat, chybí mi naše diskuze v komentářích o tom, jací to jsou patlalové a ňoumové :D
Casqiel
@TerezaHrukaKrnerov Děkuji za milá slova a pokusím se povídku dopsat, jen...je to teď složité, ale o tom asi nemusím moc vyprávět :) Touhu psát mám, jen bihužel nemám kdy. Mládě spí pouhopouhou hodinu přes den a večer usíná kolem osmé, což když vezmu kolem a kolem, tak moje osobní volno leckdy začíná až v deset a to už občas padám tak na hubu, že zvládnu tak maximálně čučet na Netflix, ale něco kreativně tvořit? To jde už bohužel mimo mě :-/ A také teď bojuji s tím, že mě opustila můza. Respektive, když jsem jela a psala, tak to prostě přicházelo samo, ale teď mám pocit, že se motám v bludném kruhu a nevím, kde začít. Musím si to zase celé přečíst a snad najedu do zajetých kolejí a budu si moci alespoň psát poznámky, které mi pak pomůžou s psaním. Každopádně, druhé mimčo? Tak to je zas další level a přeju hodně sil :D
•
Reply
TerezaHrukaKrnerov
Sama mám teď čerstvě druhé miminko, takže tě vlastně absolutně chápu. Ale nemohu říct, že bych neumírají touhou po dalších dílech. Povedla se ti nádherná povídka.
•
Reply
Casqiel
@PhillipaOConnel Jééé, to jsem ráda...teda, jako...jo, je fajn, že to někoho baví, ale whatever, vůbec mě to nezajímá... No nic, tvářit se, jakože 'no big deal', mi moc nejde, takže dám prostor svému vnitřnímu dítěti: Jůůůů, to mě velmi těší, srdce mi bude radostí házet přemety ještě zítra a pravděpodobně i pozítří u snídaně :)) O:-)
•
Reply