Dokonalyjmeno

Chtěl bych se převtělit
          	Chtěl bych necítit tuhle sentimentalitu, která mě zžírá
          	Jako každá slaďárna, kterou nenávidím a přitom tajně zbožňuju a to by jsi věděl, kdybych tě jen oslovil
          	Stejně jako ony to začalo úsměvem
          	Jako bych ten úsměv znal a přitom ho nikdy předtím neviděl. V tu chvíli jsem byl doma. Díval jsem se na úsměv starého přítele. Byl jsem v bezpečí.
          	A potom ty oči. I když modré, tak když se dívaly na mne byly tmavé, více než temné připadaly mi jako vlahý stín za horkého dne.
          	A tak si nemůžu pomoct a pozorovat tě, nebo odběhnout pohledem, protože co když to uvidíš
          	Vždycky když sedíš přede mnou vidím, jak pohybuješ prsty jako když hraješ na klavír a nechává mne to v otázkách, jestli tomu tak vážně je
          	Asi to bude znít pateticky, když ti povím, že to považuji za tu nejkrásnější hudbu
          	Přál bych si být ve filmu.
          	Abych mohl být vysoký a krásný
          	Abych mohl být zajímavý a hodný lásky
          	A hlavně abych si mohl být jistý.
          	Protože ve filmech není žádné jestli, jen ano a ne
          	Ale tenhle strašný pocit vzbuzuje jen nejistotu a když tě vidím všechno má až moc otázek
          	A tajně doufám, že když sedíš za mnou také mne pozoruješ
          	Ale tím si nemohu být jistý
          	A že když se naše pohledy propletly plánoval jsi to
          	Ale tím si nemohu být jistý
          	A že jsi mi položil tu jednoduchou otázku jen, aby jsi o mně věděl víc
          	Ale tím si nemohu být jistý
          	A nemohu si být jistý ani vlastním selháním a tak mám naději
          	A naděje je nejistá
          	A nejistota je nejistá a láska je tak nechutně nejistá až je mi z toho na nic.
          	Ani nevíš, jak moc se tohle nehodí.
          	Ani nevíš, kolik slibů jsem kvůli tobě porušil.
          	Ani nevíš, jak často si s tebou dělám hlavu.
          	Ani nevíš, že tohle píšu. 

icarus_xx

Řekni mi, prosím, že jsi jen zrušil publikaci The Roof, protože, sakra, ten příběh byl můj život, tak se jdu jen kouknout na to, jak dlouho abstinuju a on nikde. Doufám, že ještě někde najdeš inspiraci a dopíšeš to. Popřípadě rozepíšeš další příběh. Budu na to čekat. </3
          Brečim. :( 

icarus_xx

@ icarus_xx  Tak teď mi spadl kámen ze srdce. Jak říkám, budu čekat na den, kdy to znovu zveřejníš. Těším se. 
Reply

Dokonalyjmeno

@ icarus_xx  Zrušil jsem publikaci. To je mi líto, taky to chci znovu zveřejnit, ale teď bohužel ne. Všechny kapitoly mám ale u sebe a ničit je ani trochu nechci. Je hezké, že se ti to tak líbilo, těší mě to. 
Reply

gunpowder_gelotine

Baudelairova Zdechlina je úžasná, nicméně Kočce se, dle mého, nic nevyrovná. 
          Jak se ti zdá, smím-li se ptát? 
          Jinak tvá tvorba mě velice okouzlila... Jak tvá slova plynou, já svá ztrácím. Mluví přesně mým jazykem a já ti za to moc děkuji. ^_^

gunpowder_gelotine

Drzost, s níž psal Baudelaire všechny své básně, se mi stala inspirací. Také jsem jej poznala díky Zdechlině a ona zase mě přivedla ke Kočce. 
            Stále cítím to mravenčení v konečcích prstu, když jsem ji četla poprvé, když jsem zachytila její význam. 
            Bylo to něco, co jsem ještě nikdy před tím nečetla. Erotika smíšená s nevinností. Je zvláštní, kolik významů může být ukryto v hnědém kožíšku... 
            A to já děkuji, žes mi připomněl jak moc jeho poezii miluji. 
            Mimochodem, krásná bouře v tvé tváři. Či je to osamělý blesk, jenž vzniká tak rychle jako sláva hrdinů zaniká...? ^_^
            
            
Reply

Dokonalyjmeno

@ gunpowder_gelotine  Básni Kočka jsem z celé sbírky moc pozornosti nevěnoval, ale teď jak ji čtu je vážně úžasná. I když to může znít přehnaně naprosto a upřímně jí chápu, ta citlivost a erotičnost smíšená v něčem, co se zdá jako tajemství, ale je to právě to nejodhalenější ze všech. Moc děkuju za to, že jsi mi ji připomněla. Nicméně myslím, že pro mě bude vždy na prvním místě Zdechlina. Asi to je i tím, že je to právě tato báseň, díky které Boudelaira znám. Navíc to co říká je lekce, se kterou se mi jen špatně smiřuje, možná to je to co se mi tak líbí, pak i ta drzost samozřejmě. 
Reply

Dokonalyjmeno

Chtěl bych se převtělit
          Chtěl bych necítit tuhle sentimentalitu, která mě zžírá
          Jako každá slaďárna, kterou nenávidím a přitom tajně zbožňuju a to by jsi věděl, kdybych tě jen oslovil
          Stejně jako ony to začalo úsměvem
          Jako bych ten úsměv znal a přitom ho nikdy předtím neviděl. V tu chvíli jsem byl doma. Díval jsem se na úsměv starého přítele. Byl jsem v bezpečí.
          A potom ty oči. I když modré, tak když se dívaly na mne byly tmavé, více než temné připadaly mi jako vlahý stín za horkého dne.
          A tak si nemůžu pomoct a pozorovat tě, nebo odběhnout pohledem, protože co když to uvidíš
          Vždycky když sedíš přede mnou vidím, jak pohybuješ prsty jako když hraješ na klavír a nechává mne to v otázkách, jestli tomu tak vážně je
          Asi to bude znít pateticky, když ti povím, že to považuji za tu nejkrásnější hudbu
          Přál bych si být ve filmu.
          Abych mohl být vysoký a krásný
          Abych mohl být zajímavý a hodný lásky
          A hlavně abych si mohl být jistý.
          Protože ve filmech není žádné jestli, jen ano a ne
          Ale tenhle strašný pocit vzbuzuje jen nejistotu a když tě vidím všechno má až moc otázek
          A tajně doufám, že když sedíš za mnou také mne pozoruješ
          Ale tím si nemohu být jistý
          A že když se naše pohledy propletly plánoval jsi to
          Ale tím si nemohu být jistý
          A že jsi mi položil tu jednoduchou otázku jen, aby jsi o mně věděl víc
          Ale tím si nemohu být jistý
          A nemohu si být jistý ani vlastním selháním a tak mám naději
          A naděje je nejistá
          A nejistota je nejistá a láska je tak nechutně nejistá až je mi z toho na nic.
          Ani nevíš, jak moc se tohle nehodí.
          Ani nevíš, kolik slibů jsem kvůli tobě porušil.
          Ani nevíš, jak často si s tebou dělám hlavu.
          Ani nevíš, že tohle píšu. 

Dokonalyjmeno

Moc vám všem děkuju za to, že jste to se mnou stále nevzdali. Těch dvě stě pro mě toho moc znamená
          Omlouvám se za svou neaktivitu, nastoupil jsem teď na střední a chvíli mi potrvá než si na všechno zvyknu, ale chci, abyste věděli, že už připravuji kapitoly a brzo budu zase normálně vydávat
          Ještě jednou vám moc děkuji za podporu, díky wattpadu jsem poznal skvělé lidi a vážně mi to pomohlo v rozvíjení a když vidím, kolik lidí se rozhodlo mě sledovat jsem vážně moc a moc vděčný 

alicestq

Naprosoto se vším souhlasím ^•^ mimochodem, konečně má někdo dobrý vkus na seriály a hudbu

Dokonalyjmeno

Člověk podle mého vkusu :D
Reply

Dokonalyjmeno

@ __alissa  Moc děkuju! Jsem rád, že se ti líbí můj vkus, je to upřímně jedna z mála věcí, na které jsem vážně hrdý a je super vědět, že to tak má i někdo jiný
            Podle profilu zníš jako super člověk 
Reply

alicestq

@ __alissa  a taky knihy ^•^
Reply