watermelonsugar-bye

Moji milí, je to v háji, už i na wattpadu mě sledují boti se svým "super hot" kontentem... Zachraň se kdo můžeš, myslela jsem, že zůstanou jen v mých dms na instagramu...

Ahojte zlatíčka... Vůbec nevím, co mám říct a jak se k tomu postavit. Tahle zpráva nás všechny ohromně zasáhla, nikdo jsme to nečekal. Přijde mi to tak nereálné... Upřímně jsem ještě nezvládla svůj mozek přesvědčit o tom, že to není jen nějaký hloupý vtip. Pro mě je to jako když zemřel Matthew Perry. Prostě zemřela náhle osoba, která mě provázela dětstvím a dospíváním... Je to někdo s kým jsem vyrůstala a kdo měl značný podíl na mé výchově, ačkoliv mě neznal...
          
          Nevím, co říct jiného, než abyste se drželi. Všem vám posílám obrovský objetí. Zároveň vám chci říct to samé, co už jsem psala na instagram. PROSÍM, pokud se někdy budete cítit na dně, začněte to řešit. Jděte za kamarádem, rodičem, učitelem. Za kýmkoliv blízkým. A pokud nikoho takového nemáte, nebo se jim nechcete svěřit, obraťte se na linku bezpečí, najděte si číslo na internetu a zavolejte. VŠECHNO SE DÁ VYŘEŠIT. Myslete na to, prosím. Můžete napsat i mě, pokud vám to pomůže, ale já vím, že nebudu schopná vám pomoct tak, jako někdo, kdo vás zná, nebo kdo je na to patřičně vzdělaný (jako linky bezpečí, krizové linky, psycholog). 
          Taky vám musím říct, že jakýkoliv substance nejsou dobrý dlouhodobý řešení. Pomůžou vám na chvíli, ale pak se budete cítit ještě hůř poté, co jejich účinky odezní. Teď nenarážím vyloženě na to, že se spekuluje o tom, že byl Liam v době incidentu opilý nebo dokonce hůř. Všichni víme, že měl s látkami problém už kdysi. A vzhledem k tomu, že se týká zneužití omamných látek i mentálního zdraví, musím vám to říct. Drogy (jakékoliv) nejsou legrace a člověku nepomůžou (vyjma předpisu od lékaře samozřejmě, viz morfium apod.).
          
          Mám vás ráda, moc. Prosím, buďte safe. Myslete na sebe a myslete na své mentální zdraví.
          
          Vaše Robin <3
          
          PS: podle mých informací pořád není jasné, jak je možné, je vypadl. Tak neberte prosím celý tenhle příspěvek tak, že jeho smrt beru striktně jako sebevraždu. Nevím, co se stalo a nechci si sama domýšlet závěry.

Zdravím vás, přátelé. 
          Jak dlouho jsem sem nic nedala? Mám pocit, jako by to byly roky... Poslední zpráva je z ledna tohoto roku, kde vám s lítostí oznamuji, že nepíšu ani ťuk a že nevím, kdy zas něco spáchám. A mé dnešní oznámení není bohužel jiné.
          Víte, už nějakou chvíli si pohrávám s myšlenkou, že bych napsala jeden nový příběh. Pak mi ale začne být líto těch, které jsem nikdy nedokončila. Jenže co se dá dělat, já nejsem dotahovač, takže je zázrak, když něco dopíšu... Ke svému psaní si ráda dám sklenku červeného (je mi 19, už můžu, pst), ale vzhledem k tomu, že pracuji od pondělí do pátku se to moc nehodí. Jezdím do práce autem (jupí, hurá, už mám konečně dopravní prostředek, který mi žere penízky) a mám takovou zásadu, že den před řízením nepiju. Ani kapku. Mou ovíněnost mi může nahradit spánková deprivace, to ano, ale vzhledem k tomu, že vstávám každý den v pět ráno a celý den zírám do počítače (dobře, zírám do něj tak 6 hodin v práci), jsem až moc vyřízená na to, abych do něj aktivně zírala ještě poté. A proto si většinou doma hodím nohy nahoru, poslouchám podcasty a háčkuji. A jak je známo, ani své háčkovací projekty nedotahuji. 
          Ráda bych vám slíbila, že začnu psát, ale vím jak těžké to teď pro mě je. Snažím se to bagatelizovat a říkat si, že to nějak zvládnu, že budu po práci psát. Ale pravda je taková, že jsem zkrátka vyřízená a nemám na to energii. 
          Tuhle zprávu píšu za účelem drobného oznámení o tom, že jsem ještě na živu. A že se chci snažit, ale nejde to. Chtěla bych napsat něco hlubokého a právě teď mám v hlavě dokonce dva projekty, ale oba jsou tak velké a zdlouhavé, že jen na ně pomyslím, je mi zle. Navíc, ta vedra... Bože, člověk má pocit, že se upeče za živa... 
          Myslím na vás, mí milí čtenáři. Čtu všechny vaše komentáře a bavím se u nich. Díky vám dostávám přísun nostalgie na časy, kdy jsem nevycházela z domova kvůli zimě a karanténě a celé dny jsem jen psala svou první fanfikci.
          Mám vás ráda, 
          vaše Robin ☆
          
          PS: úspěšně jsem odmaturovala ヾ(⌐■_■)ノ♪

Ahojte, moji milí, fanfikcemi zakletí. Dlouho, ale opravdu dlouho jsem dělala mrtvého brouka. A než začnete jásat, ne, bohužel jsem ještě nic nesepsala a upřímně opravdu nevím, kdy se na to vrhnu. Možná mne múza políbí teď, možná za hodinu, možná za týden a možná za rok. Kdo ví... Když mluvíme o múze, musím zmínit i tu svou, Múzu s velkým M. Má Múza je nemocná, jak by řekl Baudelarie. Nepíši už ani své soukromé povídky o utrpení spisovatele, kterého svedla jeho Múza... Hrozné, tento autorský blok. Ale budu k vám upřímná, nestíhám toho moc. Už ani nečtu, takže vidíte, že je to se mnou opravdu tuze zlé. Letos jsem nedokončila ještě ani jednu knihu. Už měsíc čtu Interview s upírem a ačkoliv seriál i film miluji a kniha je to krásná, ne a ne se jí prokousat... Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Snažím se pracovat na otázkách k maturitě. A taky na sobě. A na svých schopnostech v háčkování, které se asi o trošku zlepšily. A mám za sebou konečně jeden velký úspěch. Od minulého čtvrtka čekám na vyhotovení té zázračné kartičky, která mne pasuje na piráta silnic. Ano, zvládla jsem to, budu mít řidičák. Chci zmínit jedno: bála jsem se testů a nakonec je zvládla hned na první pokus. Ale jízdy? Až na pokus třetí, tudíž poslední. Prý řídím dobře, říkala známá, když mě vyvezla za město. Vzpomeňte si na mě, až si budete dělat ŘO a třeba se nepovede. Svět se nehroutí, ačkoliv se tak může zdát. Máte tři pokusy, určitě to zvládnete. 
          Co bych vám ještě tak řekla? Svět se točí stále rychleji a rychleji. Izolovala jsem se a kvůli mému telefonu, který na mne křičel, že má málo místa v úložišti, jsem musela odinstalovat wattpad. Ano, já vím, příšerné... Na počítači nejsem tak aktivní, ale instagram mi snad ještě funguje. Dobře, nechodí mi oznámení, takže vás ignoruji, ale nemyslím  to zle, musíte mi věřit.
          
          PS: IWYTDMLOOYFG má 18k!!! Děkuji. Nestíhám to teď vnímat, tyhle pokroky. Ale skutečně vám všem moc děkuji. Miluji vás. Do jednoho.

nepostřehla jsem to, ale The secret překročilo 1k přečtení, děkuji!!<3

dneska je dnešek (28/9)

Tak co škola, moji milí?

LIDI MÍ MILOVANÍ, NĚCO SE DĚJE.
          Má milovaná korektorka vydala svou první fanfikci! A já budu moc ráda, když se na ní podíváte a dáte jí šanci. Protože je opravdu povedená!
          
          https://www.wattpad.com/story/351224843-nobody-puts-louis-in-a-corner-larry-cz

udělám vám tu trošku bordel, ale tak... moje existence byla vždy mess, určitě jste už zvyklí :D

Dámy a pánové a moji milí nebinární kolegové, vyšla nová fanfikce! Můžete jí omrknout, budu moc ráda :3