Krásný den všem!
Fantasy příběh o životě a smrti, naději i utrpení a mnohém dalším pokročil už ke třetí kapitole, a tak bych vám ho s odstupem opět rád nebadíl k přečtení!
Link na příběh zde: https://www.wattpad.com/story/364485936-p%C5%99ed-rozb%C5%99eskem-tma
K tomu přidávám také krátkou ukázku jako ochutnávku:
„Koně!“ zařval kdosi do válečné vřavy. „Rychle do šiků, blíží se letijská jízda!“
Vyčerpaní vojáci se okamžitě začali řadit do improvizované obrany, štít na štít, píky dopředu, ale on ke svým druhům už doběhnout nezvládl. Obrátil se společně s hrstkou dalších raněných proti cválajícím koňům v zoufalé touze ubránit se střemhlavému útoku, zůstal však stát jako v transu. Přímo proti němu se řítila černá klisna a na ní rytíř s kopím v ruce, připravený k ráně. Za ním na pozadí, až úplně vzadu u lesa, stála ona. Ta samá žena, kterou viděl před několika dny na mýtině u pytlácké pasti, teď stála bez pohybu u prvních stromů, v ruce zářný luk s šípem založeným na středovce. Pochopil, kým ona je. Jeho ruka s mečem poklesla, oči se zavřely. Tělo se vzepjalo v očekávání. Rytířovo kopí mu projelo od levého ramene přímo do těla a odhodilo ho do blátivé kaše. Nebolelo to. Ne po tom, co se u něj objevila ona a položila mu ruku na ránu. Sevřel její ruku v té své. Studila i skrze rukavice. Ona se na něj jen podívala.
Mimo to přeji všem Veselé Velikonoce! : )