Asi jsem někdo, kdo je zvrácený. Bílá šamanka, co chodí v černé. Smutná pastýřka bez oveček. Šípková Růženka, co se nikdy neprobudí. Třeba až mi vdechneš život, stanu se opravdovou. Tak mě chyť za ruku a poběž se mnou ven, v bouřce budeme chytat blesky do dlaní a smát se strachu a já ti na oplátku prozradím, jak dýchají stromy. Možná, že si na mě už nevzpomeneš, ale já si budu pamatovat ty chvilky, co byly jenom naše. Sněženka, co kvete pozdě taky dlouho nevydrží a i já si přeju, abych alespoň na chvíli zemřela jako tenkrát. Je smutné uvědomit si, že lidi, které milujeme tu jednoho dne nebudou a nebudeme tu ani my.. Ale možná je to dobře. 💛