Inez-K

Ahojky, 
          chtěla bych se zeptat, zda bude pokračování Umění svodu? Miluju tu knížku a čtu ji pořád dokola. Je tak úžasná!!! Tvůj styl psaní je něčím tak osobitý, že od něj nemohu odtrhnout oči! Je až neuvěřitelný, jak ten příběh vystihuje situaci, ve které se nacházím, proto mám ten příběh tak moc ráda, a proto bych hrozně moc chtěla vědět, jak tenhle celý příběh skončí. 
          
          Děkuji ti<3

| KECACÍ OKÉNKO 
          aneb náročnost 18+ scén |
          
          Publikuji příběhy s 18+ scénami?
          Ne.
          Píšu je soukromě?
          Ano.
          Proč nejsou v publikovaných příbězích?
          PROTOŽE JSOU SAKRA TĚŽKÝ.
          
          Jsem teď marod neschopný čehokoliv produktivního, takže dny trávím posloucháním audioknih. A jelikož mám jako budoucí učitelka v popisu práce být ukecaná, jdu se s vámi podělit o pár nepodstatných myšlenek.
          
          Tady na Wattu člověk najde kvanta příběhů „s obsahem pro dospělé“, ale inspiraci bych si z většiny z nich nebrala. Ony sex-scény jsou do značné míry přitažlivé (obzvlášť pro určitou věkovou skupinu), ale ruku na srdce – mezi napsáním sex-scény a napsáním DOBRÉ sex-scény je markantní rozdíl. A přiznám se, že mě tyhle pasáže dokážou zklamat i v leckteré vydané knize.
          
          Když už se vám podaří postavy nenutit do pozic, co víc než něco slastného připomínají zlámané vojáky na bitevním poli, přichází konflikt „popisu a prožití“. 18+ scény bývají vyvrcholením / zvratem / milníkem ve vztahu postav, takže je na místě, aby hrály emocemi a prožitky. Tohle je ten okamžik, k němuž směřovaly, ta věc, o které uvažovaly, váhání se v nich pere s chtíčem a touha s očekáváním, které s nimi prožívám. A chci s nimi prožívat i zbytek, JENŽE…
          
          Následující dění bývá nezdravě často jen mechanickým popisem. Část těla A vyráží na obhlídku do části těla B, zatímco část C se zajímá o část D. A já ze sebe vydávám ztrápený povzdech. Skloubit v ideální míře myšlenky a pocity postav s tím, co se s nimi děje fyzicky, je opravdu náročné a chce to značný cvik (nebo obdivuhodné nadání). Tím spíš, když chcete, aby bylo vidět, že se postavy neproměnily ve zvířata, co našla pářícího partnera, ale mají citové pouto. Proto si u některých příběhů tyto scény píšu soukromě, ale ve vydané verzi se objevuje jen jakýsi opis myšlenek a emocí, a ne zachycení samotného dění. Bůhví, zda se v mé tvorbě kdy zjeví příběh „s obsahem pro dospělé“. Ale kdo ví? Třeba jednou.
          
          A pokud tyto scény dokážete dobře napsat, smekám klobouček. Máte můj plný obdiv!

| KECACÍ OKÉNKO 
          aneb názvy kapitol a těžkosti dospívajícího pisálka | 
          
          Nedávno jsem si uvědomila, že čím déle píšu, tím víc si zakládám na názvech kapitol. Ne ani tak na jejich složitosti, jako spíš na tom, aby tak nějak seděly k atmosféře celého příběhu. 
          
          Dřív jsem vzala pár klíčových slov, co mi přišla pod ruku, hodila je do horní kolonky a bylo vymalováno. Teď jejich vymýšlením dokážu trávit dny. Nesmí být moc nudné; moc abstraktní; moc konkrétní; moc roztahané; moc suché; ale především – musí pasovat příběhu jako p*del na hrnec, jinak budou nemilosrdně mazány a přepisovány. Romance s hodně fyzičnem? ,Rozechvělý chtíč‘ či ,Nesmyslná smyslnost‘ zní celkem fajn. Humorná teenfikce s velkoměstskými puberťáky? Co takhle ,Pseudopřítelkyně a středoškolská liga spravedlnosti‘ nebo ,Odborná pomoc, čokolupínky a stroje na uhánění kluků‘?
          
          Názvy kapitol jsou ale jen kapkou v moři těžkostí dospívajícího pisálka.
           
          Do určitého věku jde psaní prakticky samo. Sice není tolik na úrovni, ale tvorba jako taková je jednoduchá zábava. Čím je ale člověk starší, tím kritičtější k sobě je a tím víc si láme hlavu s kdejakým detailem. A z koníčku se postupně stává šifra mistra Leonarda řízlá bezesnými nocemi pilného studenta.
          
          Pravdou je, že pisálek skutečným psaním tráví tak 20% tvořícího času. Zbytek vyplňující korekce, úpravy, opravy, přepisy, vytváření mapek (skutečných i myšlenkových), spisků, poznámek, bloků, tvorů, míst, světů… a samozřejmě studium. Hodně studia. Takový pisálek vám sice leckdy nedokáže říct, kdy se naposledy vyspal, zato vám však vysvětlí úpravu lidského genomu, postup výroby telefonu či etiketu 18. století. 
          
          Proto – když někdy nevydáme kapitolu v termínu, buďte k nám shovívaní. Možná právě zuřivě listujeme slovníkem synonym, po tisící se ujišťujeme, které kosti se říká klíční a které lícní, případně hledáme v mapě, kde že se vlastně nachází Portoriko. :D

| INFORMAČNÍ OKÉNKO 
          aneb Inez a Storki | 
          
          Až teď (a úplnou náhodou) jsem si uvědomila, že jsem tady na Wattu zatím nezmiňovala, že mě můžete najít také na aplikaci Storki. Svou chybu tedy napravuji! :D Kdybyste měli chuť mrknout na desetidílnou sérii ,Nesedej na Enriqua Lopeze‘, pětidílné ,Líbej mě, bastarde‘ či třídílné ,Když padá slunce‘, naleznete mě pod přezdívkou Inez K. ^^
          
          Pro ty, co Storki neznají – jedná se appku od Humbook založenou na chat fiction. Milá zábava pro čtenáře a něco odlišného na zkoušku pro pisálky. ^^

| INFORMAČNÍ OKÉNKO 
          aneb co se na tomto účtu děje a bude dít | 
          
          Kdo mě nějakou dobu sleduje, ten ví, nakolik jsem roztěkaná a impulzivní. S oblibou se pouštím do nových nápadů a projektů (lepší nepočítat, kolik jich mám rozpracovaných), nicméně věnuji se i starším. Zde je tedy přehled momentální činnosti:
          •	Dělám na přepisu a dokončení příběhu Ve stínech, který si už zaslouží závěr a jemuž k uzavření zbývá jen pár kapitol. Původně jsem ho zamýšlela pouze dopsat, ale styl se mi změnil tak, že by pozdější díly byly psané odlišně než předchozí, což by nedělalo dobrotu. 
          •	Umění svodu se pomalu blíží ke konci. Takže pokud jste z těch, co čtou jen dokončená dílka – brzy se dočkáte! Trochu si ještě pohrávám se závěrem, aby byl k mé (a snad i vaší) spokojenosti. ^^
          •	Vydávání On, pokus se mírně pozdrželo, neboť úprava části před vydáním mi trvá kolem dvou hodin. Dělám si tedy nějakou zásobu, abych se pak nemusela stresovat termíny (dnes už pokračování vyjde). Současně píšu druhý díl, takže skáču od úprav k tvorbě a zpět. 
          •	Ze soudku novinek – tuto středu začne vycházet romance Přitažlivost, jíž se věnuji od minulého léta. Vznikla z mé touhy stvořit něco s výraznějším age gapem a krásných ohlasů, kterých se dostalo mé „textařině“ v rámci příběhu Cool. Těšit se můžete na Olivera posedlého krásou, šarmantního studenta konzervatoře Aidena a venkovské prostředí Daisyvillu zalité sluncem. A snad i na poněkud „fyzičtější“ zachycení vztahu, než je u mě zvykem. :D

„Jsi výjimečný, byl jsi a budeš,
          je jedno, jakou cestou pudeš‘,
          nevyčítej si žádný z momentů, kdy jsi byl,
          vždy jsi byl výjimečný – pokud jsi žil..."
          
          Hlas se pomalu rozpil v tichu, rozechvělé struny umlkly. Ale něco, snad náboj písničky, snad ta myšlenka a hloubka hlasu, bylo stále přítomné. Vznášelo se to ve vzduchu, rozmazávalo mé myšlení a zatemňovalo úsudek. A já měl chuť udělat jediné – vstoupit. /…/ Jak asi vypadaly jeho prsty, když si hrály na strunách? Jaký měl výraz, když zpíval? Co za myšlenky se honilo za tím tajemným pohledem?
          
          /…/
          
          „Tohle je další sen, že jo?"
          
          „Jaký sen?"
          
          Pomalu jsem natáhl ruku. A když se silueta nehýbala, nechal jsem konečky prstů spočinout na jeho tváři. Jemné šimrání strniště, mimické svaly uvolňující se pod mým dotekem... a to teplo. Ne, takhle jsem si pohlazení jeho tváře nepředstavoval. V mé hlavě bylo tak hluboké a pohlcující, jako bych měl jeho tváři propadnout. Tohle mi ale dávalo teplo, co s každým úderem srdce kolovalo dál tělem a udržovalo mě v přítomnosti. Pro chvíli, pro okamžik, pro přítomnost samou. „Žádný..."
          
          Jeho rty se uvolnily a mou dlaň pohladil vlahý dech podobný jemné vlnce, co se při kraji jezera dotkne odhaleného kousku pokožky. „Tobě se o mně snad zdálo?" 
          
          Co to vlastně dělám? „Ne!"
          
          Pod prsty jsem cítil rozšiřující se úsměv. „Víš, že jsi roztomilej, když lžeš?"
          
          Roztomilej? Já?! „Jsem osmadvacetiletý chlap, Aidene..."
          
          „Snažíš se být sexy?"
          
          
          Aneb přidrzlý puberťák se svéráznými názory a láskou k hudbě – koho mi to Aiden jen připomíná? :D 
          
          | Příběh: Přitažlivost |

Ahoj.
          Momentálně jsem dočetla příběh "cool", vážně se mi libil, jen konec je pro me dosti otevřený a chtěla jsem se zeptat, zda budeš dělat i 2 část? 
          Děkuji předem za odpověď. 
          

Ahojky, tak jsem tady taky! 
          Je to tady vážně zajímavé a dá se tady najít spousta různých příběhů o spoustě různých témat. Takže velice děkuji za doporučení. No nic, jdu se vrhnout na Umění svodu!
          Anya

Ahoj Inez, 
               Tak jsem si to stáhla, a jsem naprosto unesená! Právě si jdu přečíst nějaký tvůj příběh. Začnu asi tím, kde je Damian a Jared, o kterých jsi na storki psala (reklama se vyplatila). Tak zatím!

Zdravicko, čtu od tebe Umění svodu a musim rict ze je vazne dobra a tesim se na další části, klidne i delší  vzdy me zamrzí že jsem na konci zase , ale pravda ze jsem čtenář a rád čtu a taky jsem toho od tebe přečetl víc  jen tak dál.