Málokdo z nás by mohl říct, že je se současným světem a vším tím jak funguje, naplno spokojenej, co? 
     Štve nás třeba plno věcí, které ale sami nemáme jedinou šanci změnit, protože bysme k tomu potřebovali spoustu peněz, haldu lidí, hromadu politického vlivu a moci, no zkrátka prostředky, které nemáme. 

          Psaní a vymýšlení příběhů je úžasné v tom, že si můžeme vytvořit vlastní svět, který bude fungovat přesně tak, jak sami budeme chtít, s lidmi, kteří se budou chovat, jak je "stvoříme" a budou mít vlastnosti, které jim "přidělíme". 
     V psaní máme zkrátka absolutní tvůrčí volnost, limitovanou jen naší fantazií. Cokoliv si dokážeme představit, a v reálném světě by to třeba nikdy nemohlo existovat, může existovat v příbězích, které napíšeme.
          Nehledě na to, že pokud budeme mít štěstí, mohou příběhy, které napíšeme, existovat ještě dlouho poté, co my tu už nebudeme. My se stát nesmrtelnými nemůžeme, ale příběhy které vytvoříme ano!

          Když tvoříme příběh, jakýkoli, podle mě ho vždycky nejvíc prožívá spisovatel sám. Pokud máme fantazii, můžeme si tak představit a následně i "prožít" v podstatě cokoliv, co chceme.
     To, co bylo (vymyslet si příběh z 19. století...), 
     co je (ale třeba trochu jinak...), 
     co bude (nějaké to sci-fi...), 
     ale i to, co nikdy nebude (naše sny, které nejsou splnitelné...). 
To vše můžeme díky psaní stvořit a "zažít"!

          Ano, co napíšeme není reálné, ale pokud máme fantazii, myslím že nám nějaká nereálnost problémy dělat nebude!   :)

... psaní je jako sen, který můžeme ovlivňovat ...