Ahoj!
Vím, vím dlouho jsem se neozvala. Tábor volal a byl jako vždy úžasný. Teď jsem však doma a po prvním školním dni ( který dopadlo k-t-a-s-t-r-o-f-á-l-n-ě první lavice před katedrou :( ) plus mi jede bus tak že buď budu půl hodiny stepovat před školou nebo budu mít dvanáct minut do školy po šesti minutové cestě od zastávky.
No teď jsem si poplakala, teď k věci!
Dali mi do rukou počítač a já s radostí začala OPĚT psát.
Takže další kapitola je na cestě.
Vaše Lambatka