Light Comet

Um okay.
          
          Dobrý večer vážení, upřímně nemám ponětí jak začít. Možná adresováním mého náhlého s melodramatického odchodu. Jo to zní jako místo kde začít.
          
          Už to budou 3 roky co jsem zmizela z povrchu wattpadu a od té doby jsem pořád přemýšlela nad vâmi všemi. Ta komunita, která tu byla vybudována byla jedna z nejúžasnějších věcí, kterou jsem měla tu čest zažít. Avšak jako každý jsem vyrostla a "opustila hnízdo" a teď, jako o 3 roky starší člověk, procházení toho co zbylo je jako dětské fotoalbum.
          
          Chtěla bych tu psát a psát do nekonečna o tom jak se cítím, jelikož emoce ve mě momentálně bublají, ale vzhledem k tomu, že polovina z mých dětských přátel už tu ani není, tak je to jaksi zbytečné.
          
          Tímto bych se svámi pozůstalými chtěla tedy oficiálně a s důstojností, kterou si zasloužíte, srdečně rozloučit. Ať při vás stojí osud, jste navždy součástí mých nejoblíbenějších vxzpomínek.
          
          Au revoir, mes amis~
          
          

Ono to žije UwU xD a vím to první flex 7w7

Co se stalo Comie? :'<

Je vtipné že ten incident v té Fakultní nemocnici Ostrava, o kterém teď všichni mluví (upřímnou soustrast pozůstalým (╥_╥)), se odehrál prakticky pár ulic od mého baráku

Lidi, dneska oficiáně skončila asi ta, nejdojemnější digitální kniha, kterou jsem kdy četla, a to je: Tam, kde je bolest normální. Sama už jsem autorce svůj zdlouhavý názor vyjádřila,  ale chtěla bych to napsat i sem.
          Toť vše ^^

@ wolfie_the_wolfie  Wooohooo!
          Tak už jsme čtyři :3

Vďaka za sledovanie ^*^ Čím som si ho zaslúžila?

WOOO-HOOO!
          Jseeem zpátky. Jop, smůla, od teď budu opět oxidovat ve vašich životech ;3.

Eeeey, agurrak nire zaldi maitea!
          Né! Neodcházej! Dneska to nebude další slohovka, neboj. Tak.
          Chtěla bych ti jen oznámit, že tu teď chvíli nebudu, jelikož se asi tak na týden přepínám na svůj druhý účet, takže nedivte, když ti prostě třeba neodpovím na zprávu, ju?
          Jo, jo už končím. Můžeš si začít chystat balónky na islavu mojí nepřítomnosti.
          Tak zatím!
          Ikusi aste batean!
          
          Comie~
          

Agurrak zaldiak! (Baskičtina se oficiálně stala mím nejoblíbenějším jazykem [no řekněme si narovinu, kdo by odolal slovu pottokak X3]
          Pokud aktuálně nemáte čas, protože (co já vím)  jedete zrovna Velkou pardubickou (who cares, že je až za měsíc), či se snažíte utopit, či si jinak vzít život, jen aby jste nemuseli zítra do školy (oprava: vedrem rozpařeného vězení, kde vás mučí francouštinou (můj případ), češtinou (bohužel, opět můj případ), či NEDEJ THORE matematikou (k čemu mi SAKRA budou v životě NEROVNICE), tak si tohle ani nemusíte číst, jelikož tu budu jen bezcenně klábosit o svém bezvýznamném životě :).
          Taaaaaakže....
          ....jsem se rozhodla mluvit o svých knihách (neboli daleké, FAKT DALEKÉ budouctnosti :D). Kdo to neví (takže asi úplně všichni kromě Lékorky), tak mám (v hlavě [a na té tuně papírů v mém šuplíku]) připravenou fakt MASIVNÍ řadu knih o Mlp. A když říkám masivní, tak jako fakt brurálně masivní.
          Všechny moje příběhy jsou dokonce seřazené do jednotlivých etap (a ta první je jen o příběhu Whispering Voice), přičež třeba Comie se objeví teprve až v té druhé, né-li třetí (moméntálně mám promyšlené cca 4)
           Jenom tak pro info, jedna ta etapa má (bude mít) cca 7-8 knížek tak o 30-40 kapitolách.
          A já jsem momentálně u té úplně první a mám zatím napsány 4 kapitoly XD.
          Takže jsem se chtěla zeptat...
          ...mám už ty kapitoly vydat teď, nebo mám prvně dopsat celou knihu? Upozorňuju, že píšu strašně pomalu, jelikož nedokážu psát, když nemám náladu.
          Děkuju, že jste mě (ten malí počet, kterého to nepřestalo bavit už po 3 větě, a nevypnul to) vyslechli a byla bych moc ráda, kdyby jste mi napsali svůj názor.
          Egun on pottokak!