Lucia Leonidas

Hello there! <3 
          Dobrý skoro půlrok jsem nenapsala ani čárku... Možná tak půl strany, když jsem byla nemocná a mohla si to dovolit bez výčitek. Mám teď život jeden velký kolotoč, jelikož finišuju Mgr. a jde mi z toho hlava kolem. :D (fňuk fňuk) 
          Tak se tu občas zastavím jen nakouknout, jak ostatní vydávají svoje dílka, co mi tak přijdou notifikace a já jim strašně fandím a dělá mi to radost. ^_^
          A úplně nejvíc mi vždycky potěší srdíčko každé přečtení, natož každá hvězdička. <3 
          Jste boží! <3 Nejvíc nedávám, když někdo ty moje už trošku starý mimina hltáte na jeden zátah. :D Vy jste takoví blázni! :D 
          As always, děkuju moc. <3 
          Já vyhlížím světlejší zítřky, kdy konečně třeba budu mít čas dopsat ten 3 roky rozepsaný projekt z Nanowrima. <3 A třeba se o něm v budoucnu dozvíte. O:) 
          
          Když se vám bude chtít, nechte tady v komentáři jen smajlíka nebo nějakou milou zprávu. Znásobíte moji radost. <3 
          
          Pište, tvořte, nechte se vést múzami! <3 Love ya! <3

Ola! 
          Zase skoro po roce dávám vědět, že dýchám. Stejně jako loni chci hlavně poděkovat všem, kteří čtou ty moje miminka a nechávají mi drobné značky toho, že se vám líbí. <3 Dělá mi to stejně velkou radost, jako když jsem je zrovna vydala. DĚKUJU! <3 
          
          Bokem by mě len tak lehce zajímalo: Našla bych někoho, koho by zajímala fanfikce na My Hero Academia (anime)? O:) 
          
          Opět budu ráda, když mi tu v komentáři zanecháte nějakou zprávu nebo smajlíka jako zpětnou vazbu, že tu se mnou jste. Díky moc za vše. <3

Koukám, že už o mně vážně dlouho nebylo slyšet. :D 
          Od poslední zprávy se změnilo asi tohle: jsem už full Bc., pachtím se s navazujícím Mgr. a na psaní mám šeredně málo času (to už je delší dobu stejný, i když teď o něco horší zase a ano, mám z toho řádné depky...). :) 
          Anyways: i když zde nezveřejňuji, tak píšu. Jde ale o knížku, vážně něco vážného a delšího. Něco, co mě neskutečně baví, naplňuje a drží při životě (vážně, někdo by těm postavám měl platit, že jsem si ještě neskočila z toho pátého patra kolejí). Proto tu o mě ještě asi nebude dlouho slyšet a nic nového nepřidám - pokud mě snad nečapne jó extra múza v létě a nezkusím nějakou povídku. Láka mě to už teď. :D 
          
          Každopádně tak jako tak: stále sem docela pravidelně chodím pokukovat po svých miminkách a i po dítkách ostatních. A... Jsem strašně šťastná. <3 Že se stále dostáváte k mým dílkům, čtete je, dáváte jim ty krásné slušivé hvězdičky, které se ke mně dostávají a jsou často zdrojem úsměvu. Takže DĚKUJU všem. I těm co jen tiše čtou a nevím o nich. <3 
          Speciální díky patří těm bláznům, kteří jsou schopni celou knížku přelouskat za pár hodin. :D Připněte si pomyslně nějaký odznáček vděčnosti, jste skvělí! :D <3 
          
          Tak, pochybuju, že to někdo vůbec přečte... Pokud jo, nechte mi tady třeba jen smajlíka, ať je mi zase o něco lépe nebo napište zprávičku s krátkým pokecem o tom, jak se máte vy. <3 Zase někdy! <3

První půlka státnic za mnou!! *jeeeeeeeej!!!*
          Druhá přede mnou na konci srpna. Což už si snad udělám takový časový harmonogram, abych se naladila zpátky na vlnu a vrátila se do světa, který je přeci jen trochu chladnější než ten náš momentálně. :D Aspoň nějaké ochlazení bude, i když ty vztahy budou dost žhavý nejspíš. :D

Hello! 
          Dlouho nepřišla žádná povídka, protože na ně vůbec nemám pomyšlení. Pracovala jsem hlavně na knížce, ale s klidem můžu říct, že jsem dokončila první část, ale pokračování je teď v nedohlednu.
          Teda, já na něj dohlédnu, mám ho totiž v hlavě, ale nemám vůbec čas ho psát, protože mi v životě momentálně existují takové nemoce jako  státnice, zkouškové a bakalářská práce. 
          Snad to brzo půjde, strašně se těším. 
          První díl bude muset projít hromadou úprav a popravdě je takového formátu, že vůbec nevím, jak bych ho musela dělit, aby se vám tady dobře četl.  Ale na tohle vše je ještě hromada času. 
          Toť vše, potřebovala jsem jen ulevit své dušičce, která teď strádá.  
          Mějte se krásně! 

Please, můžeme se zamyslet nad tím, jak málo fanfikcí existuje na Thora? Jakože těch dobrých? 
          A řekněme si upřímně, copak k tomu ty štěněcí oči nevybízí? To mi neříkejte, že jste všichni tolik na ty zlé hochy a Loki je prostě tak moc upřednostňovaný. 
          Nepřijde mi to fér, kde mám konejšit svou romantikou duši, safra? :D 
          Trápí mě to už asi přes týden, kdy mi ani ao3 nebylo schopné podat cokoli, co by naplnilo moje očekávání. Wattpad vypadá jako další ztracené místo. 
          Jdu plakat někam do kouta a ne! absolutně vůbec nevytvářím v hlavě nějaké konspirační teorie na svůj vlastní příběh. Koho by to vůbec napadlo, práce mám až nad hlavu sakra. :D :D

Já se nerada chlubím, ale... Budu teda říkat, že se jdu pochválit. O:) 
          Únorová povídka s anděly si vysloužila první místo v tématu #28 Psaní pro radost! <3 
          Udělalo mi to neskutečnou radost, takže vám to prostě musím napsat! :3 
          Je to totiž jednoduše jeden ooobrovský důvod, proč se na tu povídku podívat, jestli jste to ještě neudělali. Odkaz níže, ať ho nemusíte dlouze hledat. <3 
          
          https://www.wattpad.com/1032830081-s-hlavou-ve-hv%C4%9Bzd%C3%A1ch-2-and%C4%9Blsk%C3%A9-pouto
          
          Toť vše, jdu se někam tetelit radostí, alespoň dnes. :3 
          LL

Předposlední den únoru, wohou! :3 
          Ne, není to pro mě tak vtipný, jako to interpretuju... Já tu bakalářku napsanou nemám, eh... 
          Co napsaného mám, je únorové téma z cyklu "Psaní pro radost". :) Tentokrát se mi povedla přijatelná forma (hehe, nic sprostého nečekejte, vy chlípníci). Můžete se tak těšit na fantasy a nějaké ty anděly, světlonoše a tak. Já tuhle tématiku strašně miluju, ale nikdy se mi nepovedlo chytit ten správný námět. Tak tedy konečně alespoň povídka. <3
          
          https://www.wattpad.com/1032830081-s-hlavou-ve-hv%C4%9Bzd%C3%A1ch-2-and%C4%9Blsk%C3%A9-pouto
          
          Přeji příjemné čtení! O:)

 #Autorčinytrable
          
          Původně jsem vůbec neměla v plánu, že se budu tolik patlat v pasáži, ve které se teď patlám. Bylo mi líto hrdinky při představě, že ji nechám s tím úlisným záporákem déle než nutnou dobu, ale nějak se to zvrtlo. On to nějak zvrtnul... Ne, že by se jejich vztah vyvíjel jinou cestou, je naopak takový, jaký by měl být, ale  v pondělí jsem se dostala k části, kde se zranil a hrdinka ho měla potom na oko něžně ošetřit, aby si získala sympatie.
          Včera jsem se k té pasáži měla dostat a dnes mi došlo, že jsem na ni úplně zapomněla. xD Prostě mi bylo asi jaksi ukradené, že mu teče z ruky krev. :D A já nějak nevím, jestli se k tomu chci vracet a o toho hajzla se vůbec starat, protože pffff... On si to fakt nezaslouží. :D

Jak rádi si čtete o myšlenkových pochodech postavy? Hlavně pokud svádí vnitřní boj s rozhodováním? 
          Moje hrdinka měla ve svém životě své zásady a teď je tak nějak nucená se jich vzdát a začít se chovat pro ni naprosto odlišným stylem, který by ji však pomohl zvládat věci lépe. Snaží se tomu samozřejmě všemožně vyhýbat, ale pár postav ji dá jasně najevo, že se něčemu prostě vyhnout nedá. 
          Jsou pro vás takové pasáže důležité a přečtete si o nich třeba kapitolu? Nebo jste radši pro shrnutí stylu: "měla jsem s tím problém, ale po mluvením s ním a s ní jsem došla k závěru, že se přemůžu a najdu se cestu..."? :)