,,Proč jsem jenom tak strašlivě vyděšená,
že jednoho dne skončím děsně opuštěná
a sama, bez dočkání se jediného polibku
a bez naděje na v rožku stojící kolíbku?"
~ LucyNeu, 14. 2. 2021 ❤
@ LucyNeu
Věřím tomu, že ty určitě nezůstaneš sama,
i když možná nejsi úplně obklopena lidma.
Jednoho dne se s ním setkáš, s tím pravým,
i když mi nemůžeš říct, že to s jistotou vím.
,,Užívám si hořkost, tu chuť černé kávy,
Navozuje mi ony slastné klidové stavy -
Zpomaluje tep, tiší chlad a rukou třas,
Zahání chmurné myšlenky a ten hlas,
Který mi dnem, nocí i snem slova spílá,
Abych ve všech nejistotách zneklidnila." ☕
~ LucyNeu, 11. 12. 2020 ❤
Mí drazí,
Od prázdnin uběhla nějaká ta chvíle, já už stihla během svých školních dní najít ztracenou múzu a inspiraci a taky si nadepsat pár básní do zásoby. Tak že bych je začala vydávat?
~ L. ❤
,,Jakou pak drogu mám já si vzít dnes,
Abych ve zdraví přežila ten naprostý děs,
Co jen mi ve dne mé vyprahlé hrdlo svírá,
A v noci mi zubožené srdce rozechvívá?"
~ LucyNeu, 17. 9. 2020 ❤
Po šesti měsících básnického bloku ze mě něco vypadlo...tak uvidíme, jak to půjde dál :)