mok

Čím víc pročítám skrz vaší tvorbu, tím víc si říkám. Kde je smrt? Kde je temno? Proč vše je růžové? Kde jsme zakopaly ty mrtvoly, když všude vidíme jen epochy o výšinách? Proč vidíme jak rytíř, který zabil draka, je hrdinou? A co drak? Monstrum, které dokáže sežehnout každý nerv, každou vzpomínku do nicoty. Měly bychom se zamířit i na to co lidé se bojí dotknout. Samoty, smůtku, smrti... Ale vaše tvorba se mi líbí, protože se nebojí, ani neptá světa, vypráví protože může.