Život je jako houpání mezi větvemi stromů. 
Chvíli jsi nahoře a chvíli dole.
Někdo má silné lano a někomu se jeho nit lehko přetrhne.
Odhodlat se k novému skoku chce kuráž. Pak už se stačí jen držet. Když se pustíš nebo sklouzneš dolů, skončíš dole v propasti. 
Ale stojí to za to riziko. Když se snažíš a nenecháš se smést k zemi, můžeš se dostat do vrchních větví a splní se ti své sny. 
Kdo pořád hledí dolů a po každém zakolísání lana se hroutí, často zmizí v propasti nudy a všednosti. 
Já se snažím směřovat vzhůru k hranicím fantazie a vyjímečnosti. 
Dělejte to taky tak, život bude lepší.


Slovo je to nejcennější a zároveň nejmocnější, co máme. Tak si ho laskavě važte, lidi.