Nathan_Kanashi

Což je život bez radosti?
          	Což úsměv bez upřímnosti?
          	A můj život bez tebe,
          	jako Země bez nebe.
          	Ležím. A pozoruji mraky,
          	Snad to děláš taky.
          	Nevím jestli odejdu...
          	Možná dnes a možná zítra. 
          	Byla jsi mi jako tříska. 
          	Která ucpávála díru v srdci.
          	Mě už však není pomoci.
          	Na předloktí mnoho jizev,
          	A stále se snažím zmizet.
          	Zmizet z tohohle světa, 
          	Tak jak bych to chtěl již léta.
          	
          	A bit of poetic waste...

Nathan_Kanashi

Což je život bez radosti?
          Což úsměv bez upřímnosti?
          A můj život bez tebe,
          jako Země bez nebe.
          Ležím. A pozoruji mraky,
          Snad to děláš taky.
          Nevím jestli odejdu...
          Možná dnes a možná zítra. 
          Byla jsi mi jako tříska. 
          Která ucpávála díru v srdci.
          Mě už však není pomoci.
          Na předloktí mnoho jizev,
          A stále se snažím zmizet.
          Zmizet z tohohle světa, 
          Tak jak bych to chtěl již léta.
          
          A bit of poetic waste...

Nathan_Kanashi

A měla jsem pocit ze v břiše mi létají motýlci...
          
          No,to by bylo krásné. Ale já mám v břiše tak možná pocit nechutne viny který požaduje podtón vzteku s přídavkem lítosti, kterou popírá sebekrstika +přidejte nevyspalost, přetvářky a lži. A máte dokonalého idiota co si říkal Nathan Kanashi...