Chtěl bych mít nebem vyšitý šat
Opředený rozbřesky zlata a stříbra.
Modrý, matný a tmavý šat
Ze tmy a světla svítání
Chtěl bych jej rozprostřít pod tvé nohy.
Ale já chudý, mám jen své sny
Rozprostřel jsem své sny pod nohy tvé.
Našlapuj zlehka, neb kráčíš po mých snech.
                                                                                         William Butler Yeats: Hvězdný háv

Až večer se nakloní k zemi a zakřiknuté vůně se vrátí,
i já půjdu, pracovník osamělý, k příbytkům kouře stoupajícího.
Pod tvým stromem usednu, jež všemi prostory korunu košatou zdvihá
a v jehož černém, ledovém listí zvoní tichem hvězdy, jak včely všech úlů.
Otokar Březina: Svítání na západě

Nepíšu pro dav, jen pro životem otrlé jedince. Píšu do nevědomí již dávno zapsané. Pokud na někoho budou mé básně působit terapeuticky, je to v pořádku. Mnohé vznikaly s takovým záměrem. S tvorbou elektronické hudby to mám podobně. Takže příjemný kulturní zážitek všem odvážným na cestě ducha.