Pojďme trochu zahájit diskusi. (A berte to i jako update toho, na čem dělám.)
Znáte ten pocit, když začnete číst nějaký příběh, líbí se vám, ale pak zjistíte, že má jenom několik kapitol, které byly zveřejněně před několika lety, a dalších se pravděpodobně nikdy nedočkáme? Prostě ten svíravý pocit, že už se nikdy nedozvíte, jak to mělo skončit.
Když se na to ale podíváme z pohledu autora, tak tohle mělo dva důvody. Buď to byl nedomyšlený příběh, ve kterém se zasekl a neví jak dál, anebo prostě na to neměl čas. Nevím třeba jak vy, ale já mám spoustu nápadů a příběhů, které si nechávám pro sebe (a většinou to jsou fanfiction), protože je prostě nepovažuju za tak důležité. I když kdyby se dali na papír a pořádně by se na nich zapracovalo, tak by to mohlo být dost zajímavý (snad). Jen prostě na to není čas a svoji pozornost a snahu věnuju jiným příběhům.
Jaký je na tohle váš názor? Měli by se takové příběhy vůbec nezačínat, započaté stáhnout do konceptů a neukazovat světu či něco jiného? Třeba aspoň přidat, jak to mělo skončit?
Protože já jsem si začátkem roku usmyslela, že dokončím všechny svoje staré příběhy. Nebo k nim aspoň připíšu, jaké jsem s nimi měla úmysly. V mým případě se to týká konkrétně dvou příběhů, Lektvarové dívky (HP fanfiction) a Láska, lži a tajnosti (TVD/TO/Legasies fanfiction, jehož konec stále ještě dopisuju), které jsem oba začala tak někdy před osmi či devíti lety. Tohle jsou moje Dokončené nedokončené příběhy.
https://www.wattpad.com/list/1001199543-dokonen-nedokonen
