Kapu se nudí, jdeme se podělit o zážitky!!
Rodinné sešlosti, to je něco abnormálního. Každý rok máme jednu mega velkou, kde se dějou každej rok stejný věci a je to celkem jednotvárný. Jako menší (abych nezněla jako stará babka a napsala menší né malá) jsem to zbožňovala. Bodejť ne, když se každej rok chodí na pouť a utrácí se za sladkosti, přičemž, když se oxiduje na velkým statku naší famílie, tak jsem prováděla s ostatní dědinou blbosti. Zrovna minulej rok jsem jela místo této velké akce na tábor, který byl, co si budem, daleko lepší než tato sešlost. Inu, jela jsem letos a silně toho lituju. Rozhodla jsem se mít s tátou zajímavé ántré (nevím jak se to píše, nechte mě bejt) a tak nás máma vyhodila někde poblíž třicet kiláků daleko, že to dojdeme pěšky a jednu noc přespíme ve stanu. Naše vysněná noc vypadala tak, že jsem čtyřikrát zvracela, protože jsem chytla ňákou střevní chřipku od bratrance, ale to teď není důležité. Každopádně ráno si pro mě radši přijela máma a táta to došel sám. Jakmile jsem dojela, dočkala jsem se hned několika členů rodiny, které vidím jen na této sešlosti, kteří se hned ptali, jak mi je, jestli žiju, jestli mě sežral medvěd. To jsem ještě přestála.
Pokračování v dalším oznámení