Stazka

Dole máte jistý druh zábavy ↓

Kdo by se chtěl přihlásit stačí napsat @zhuleny_mamut kohokoliv kdo se připojí přivítáme 
          https://www.wattpad.com/story/400113969

Ahojteeee, budu happy jak dva grepy, když zanecháte svůj názor, nejen v této rádoby knize, ale i v ostatních, pomůže mi to se dokopat k nějakému většímu výkonu, než jedné kapitoly za století!
          
          Děkuji ^^
          https://www.wattpad.com/story/399311372

čau, mohla by sis prosím přečíst můj příběh Zrozená pro smrt?

Šero, mlha a kapky deště v lesním porostu, to jediné co bylo v nejbližším okolí slyšet. 
          
          Starší statný muž, za pasem pouzdro s mečem, pár dýk, vrhacích nožů, kráčel se svou skupinou tímto tichým, až zvláštně klidným místem. 
          
          Bolestné zařechtání koně vedle vůdce, tohoto muže. Obezřetně se rozhlédne, zastaví samozřejmě. Zvířeti z boku stoupal zabodnutý šíp a rudou perutí na konci. 
          
          Okamžitě zpozorněl, nervózně se rozhlédl opět, nikoho však neviděl. 
          
          Svist dalšího šípu, který jen tak tak mine jeho rameno vyděsí i ostatní členy jeho výpravy. 
          
          „Tohle nedopadne dobře,“ špitne k ostatním a sáhne po meči, avšak dříve než stihne cokoliv dělat jiného, třetí šíp se mu zabodne do oka.
          
          Někdo pro ně neznámý, měl až moc dobrou mušku, jak se tak zdálo.

Hrabal se, jako obvykle, v hromadě šroubků, maticích a všeho možného, stavěl jakousi věc, roky na ní i na dalších strávil. 
          
          Na chvíli odvrátil zrak, znatelně nervózně se ohlédl, tušil, že ho někdo již delší dobu sledoval, avšak stále ho neviděl. 
          
          Ano, v jedné z jeho vytvořených věcí, co se mu po krádeži vrátilo, i přes jeho několikanásobné kontroly, zůstala maličká kamera v očích oné věci, tou věcí byl malý kovový ptáček připomínající vrabce, či jiný druh zahradního ptactva. Díky tomuto ho a jeho tajemství mohli sledovat, vlastně... Mohla jsem sledovat, napodobovat jej, následně se tohoto nebezpečného elementu, po získání všech jeho tajemství nenávratně zbavit!
          
          Pomsta, za jeho činy ke mě, by konečně byla vykonána.
          
          Z lidského těla mého udělal stroj, stroj který prodal lidem kteří chtějí obdivovat jen ženské křivky, udělat ze mě "model," využívat mě...
          
          Zneužívat... 
          

Hlas, tak malebný, omamný hlas, vábil jej do hlubin moře. 
          
          Mládenec, který sladkému tónu dívky, ohavné mořské sirény, nedokázal odolat, překonat tu ohromnou chuť ji pronásledovat, skončil skokem do hlubin, svůj život. 
          
          Dívce následně netrvalo ani pár minut, chlapci vzduch z plic veškerý vzala a i s jeho bezvládným tělem zmizela v hlubinách svého světa, tam, tam kdesi na tmavém dně se postupně zahryzávala a konzumovala, teď již nahé jeho pozůstatky. Krev tmavá se kolem ní vznášela, unášely ji proudy kamsi do dáli.
          
          Když se dosti nasytila, kosti, pozůstatky po něm na místě zanechala. Pár mávnutím ploutví byla kdesi v háji.
          
          Za pár hodin měla tohle v plánu udělat zas a znovu.
          
          // Co to kurva je? XD
          
          

Vzbudí mě neuvěřitelná bolest, bolest v zádech, okamžitě otevřu své oči, ucítím, že má magie... Je pryč, fuč, nikde.... Co se to...? Jak? Jak je tohle možné? Rozhlédnu se znaveně, v posteli vedle mne, kde má své místo Ester, zelou prázdnotou a chladem, už dlouho tady se mnou není. Jen kaluž krve pod mými zády z rány od křídel a řezů zbyla. Bolelo a pálilo to jak čert.
          
          Neříkejte... Neříkejte mi, že tohle udělala... Že mě zradila, t-to by neudělala... Má milovaná žena by to přeci... Máme spolu děti, vládneme spolu, proč...? Proč by to udělala? Vždyť... Se milujeme. Měla všechno, co kdy chtěla.
          
          S bolestí si sednu, svou hlavu schován do dlaní a rozpláči se, bez magie... Bez křídel... Bez tohohle všeho jsem.... Jsem k ničemu, nejsem nic, nedej bože, že bych bez toho mohl... Mohl vládnout! To je vyloučené. 

Těšila mne představa množství peněz, koupím si Magikotvůrce. Bytost, která vytváří magii, je vzácná a také velmi drahá, nebo bych si mohla koupit skřítka, umějí vytvářet zlato, stříbro a jiné drahé kovy, drahokamy. Jsou také velmi vzácní.
          
          Nejsem nejslabší, ale ani nejsilnější, ale vím jednu věc, všichni a ani já nejsem výjimkou, toužíme po moci, nebo alespoň ti, které znám. 
          
          Dojdu k hradbám chránícím město před vetřelci u vchodu stáli strážní. Vytáhnu složku s papíry, jsou očarované, aby se nedaly nijak poškodit či zničit. Koukli na mne, papíry si vzali, chvíli do nich hleděli, následovně mi je vrátili, otevřeli bránu, umožnili vstoupit do útrob jednoho z mnoha měst.

Jdu oslavovat, první stránku proč já mám přepsanou, držte mi palce abych ji napsala ještě do počítače xD