Stazka

Čistě teoreticky... Asi bych mohla něco psát že?
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          
          Ne, blbost.... kašlu na to xD

Sněží! mimochodem xd

Abych si nepřipadala blbě...
          
          Happy new year!

Ahoojky, jak je?
          

4/♾️
          
          ,, Poté co jsi zabil mne, znova oživili mé tělo. Stáli kolem mě, já v řetězech v jakési kobce. Nejdříve mi z křídel trhali peří, následně vlasy. Co z křídel zbylo to uřezali. Následně z mého těla svlékli oblečení a z těch svých kalhoty. Udělali ten nejhrůznější čin, v našem druhu zakázaný. Během toho co uspokojovali své touhy zarývali své nehty do mě. Když málo spolupracovala jsem, přišli tresty, nejdříve prsty, následně celá ruka, loket, paže. Totéž zopakovali i u druhé ruky a nohou. Oči mi vyškrábali. Co uspokojili se dostatečně vysávali zbytek života co zbyl a tou nejhroznější smrtí zabili." 
          Ukončí svůj hovor a přijde blíž.
          
          ,,Když dostala jsem se zde, všichni se báli. Aby taky ne, i tahle stvoření zde tak hrozivá nejsou. Ve chvíli kdy zjistila jsem ,že dceru budeš mít, bylo to, to nejjednodušší jak se ti pomstít. Vzít ti ji." Úšklíbne se.
          
          Stojím tam jak opařený.
          
          Jde blíž a blíž.
          
          Políbí mne... Chvíli čekám že zabije nevinnou duši mou i když, tak nevinný zase nebudu.
          
          Po chvíli začne světlat a místa kde ji části těla chybí výplní jakási bílá hmota.
          
          Odtáhne se, už byla úplně světlá, zářila zlatavě a jen se na mě divála. Ve tváři jedno velké dík.
          
          Vystoupila z dceřina těla, roztáhla svá veliká křídla a pomalu mizela.
          
          ,,Rozálie!" Nechápu vůbec co stalo se. Jen dívám jak ona mizí. Ona - možná můj anděl možná ne, ale jméno tomu nikdy nenapovídalo.

3/ ♾️
          
          Pár dnů po dceřiných narozeninách, v klidu seděl jsem a popíjel své pití. 
          
          Ze dveří na mě vykoukne ona, má kráska. Má jediná a po otci a matce velmi mocná dcera.
          
          Prošla kolem stolu a naproti si sedla. Na tváři podivný úšklebek.
          
          ,, Poznáváš mě?" Zeptá se. Já na ni pouze zmateně hleděl.
          
          Po chvíli se z mé dcery začala tvořit jakási hrůza.
          
          Oči bez odlesků, jizvy a vše co bylo v těch dnech příšerných. Po chvíli vše kolem zčervenalo a křik se kolem rozléhal.
          
          ,,Vítej můj milý, už dlouho jsme se neviděli". Spustí, přejede mi mráz po zádech a znovu na ni pohlédl.
          
          K tomu všemu na hlavě ji přibyly dva rohy, jeden v půlce zlomený. Tenhle výjev byl děsivý.
          
          ,,Sem ty dovedl jsi mě. Tím že zabil's mě" Stáhne svůj úšklebek do jakého vítězoslavného pohledu.
          
          ,,Teď provedu tě děsem mým a bát se nemusíš, srandy bude víc než dost" následný byl smích její úděsný.

2/♾️
          
          Uběhly dny, měsíce na i roky, její tvář z mých snů nezmizela.
          
          Naopak byla čím dál tím víc živější.
          
          Narodila se mi dcera, krásná a mocná. Stejně jako její máma a táta. Nikoho by nenapadlo že něco skrývá. 
          
          Jediná věc co znervózňovala mě, byla ta, že měla tmavá havraní křídla. Na druhou stranu nebylo by na tom nic divného. Skoro každý taková má.
          
          Ale něco mi až moc říkalo, tohle nedopadne dobře'. A doprovázelo mě to celých čtrnáct let.

1/ nekonečno xD 
          
          Jednoho dne se zase začala zjevovat.
          
          Byla ve snech, po chvíli byla všude!
          
          Její tmavá, rudá křídla, s peřím na koncích žlutým a zářivým jako slunce. 
          
          Ve tváři vepsaný úšklebek vše říkající.
          
          Černé oči bez odlesků, tmavá červená tekutina vytékající, mezi nimi kapičky zlata se třpytící.
          
          Ústa v škodolibý úšklebek stočený, říkající že pomsta bude, a bude sladká. Špičaté zuby strach nahánějící.
          
          Oblečení tmavě až černé, roztrhané. 
          
          Jedna z rukou po loket chyběla a z ní krev kapala. Na druhé pár prstů chybějících, stejně tak jako všude s červenou tekutinou kapající. 
          
          Všude po těle jizvy samé, a všechno s tmavým rudým pozadím.
          
          Něco říkající že její panenství už dávno není.
          
          

Nicméně, je tam další kapitola fit chalange

7/7 tipuju a budu bulet 
          
          Celou dobu nevěděla, že jsem já ten co jí že života chtěl udělat peklo, ten kdo se jí nebál, a ten kdo se jí postaví. Všechno bylo hezky nachystané a zahrané. Teď je mrtvá a už nikoho zajímat nebude. Schovám nůž a i s jejím tělem se vydám za ostatními svého druhu. Budou šťastní, největší příšera všech dob se nechala tak jednoduše chytit a zabít! To se mi až nechce věřit. 
          
          Uhmm....Vážně jsem to skončila? Ale notaaaaakkkkk xD