Při svém zkoumání na krásné rozkvetlé louce, se ti stala zvláštní věc. Dostal ses ke stromu, který vypadal stejně jako ostatní. Měl statný kmen, roztažené silné větve jako několik párů rukou a svěží zelené listy.

Při bližším pohledu si zjistil, že jsou zde malinké dveře, stejně velké jako tvoje bota. Velice si se podivil a pak se zasmál z plných plic, protože se ti z nedostatku spánku a pracovního vytížení zdálo, že si se úplně zbláznil. Než jsi se však nadál. Dveře se zvětšili a ty ses náhle ocitl v útulné růžové chodbě nějakého domu. Stěny byly pokryté hodinami, zrcadly a různými skupinovými portréty králíčků.

Odvážně si postupoval dál a dostal se do pracovny s vitrážovými okny, která hrála všemi barvami a házela jejich odstíny na police narvané k prasknutí. Samozřejmě plné knih.

Ve svém velkém úžasu, sis však nevšiml dvou páru modrých očí, které tě pozorně sledovali zpoza mohutného stolu na němž leželo plno kouzelných věcí a psací stroj.

Stačilo jedno zastříhání bílýma dlouhýma ušima, pohození blonďatých loken a širokého úsměvu, aby sis mě konečně všiml a ty jsi na mě zíral jako na zjevení s otevřenou pusou. "Zdravím tě čtenáři! Dáš si kafe?" Zvolala jsem se smíchem.....

♥Bye♥