Vážení!
Pomalu začínám se rozepisovat v duchu Nového času, kdy se veškeré pokušení a svůdnost pomalu vytratí pod tíhou čehosi ještě výraznějšího, a nebezpečnějšího. Pakliže totiž šlo nyní pokaždé do tuhého (z hlediska lásky a Temnoty) od jedenácté kapitoly bude se ono velické nebezpečí rovnat spíše takovému dráždivému pohlazení. A navíc, ani válka propuknuvší na kontinentě už (definitivně) nehraje tu nejdůležitější roli. Proč? Nastaly zcela jiné časy. Nastalo Probuzení. I čtyři "tábory" dívek vzaly za své. Moc s naprostou trvanlivostí přešla do rukou Dvanácti Sester. Svět rozdělil se do čtyř "Směrů" plus jednoho. Jih, Východ, Sever, Západ, a Střed. Na Severu dočkáme se přítomnosti příšer, tedy dávné minulosti. Na Západě magie, tedy NEDÁVNÉ minulosti, respektive přítomnosti. Východ bude ovládat budoucnost a technologie. A Jih bude patřit, ač se zdá, že též budoucnosti, zvláště časům nejstarším. Těm, kde vládne klid a mír. A Lidé. Ti nemají na Východě až tolik velké zastání, jak se zdá. Tam záleží především na výchovných táborech, na přehnané krutosti. Skoro až postapokalyptice. A k ní právě dost možná dojde. Na chvíli, než nastanou ony Nové časy. Kdy svět postupně ovládne První Moderní Diktatura. Kdy dojde k jeho sjednocení, ale i rozdělení v jednom. Kdy budou muset všichni žít spolu, ale zároveň si dávat pozor, kam patří. Kde jedni budou bohatí, druzí spokojení, třetí naštvaní... zkrátka Elita, něco mezi tím, a Nepotřební. A středobod toho všeho? Turnaje. Turnaje v Šachách. Ale nejenom u nich zůstaneme. Budeme si moci vybrat, v čem se budeme chtít zdokonalit, a dosáhnout na víc. V Magii, s mečem... s čímkoliv, v čem se dá ostatním vyrovnat, a dokonce je překonat. Započne jedna nová, velká doba. Doba Touhy po Moci. Ale i v ní najde se čas na lásku a laskavost. Jako na nenávist a pokušení (...). Těšte se na pokračování, nebudete litovat!
S pozdravem Beauty Darkness