Ahojahoj!
Do Šepotu rákosí před chvilkou přibyla zatím nejdelší povídka, kterou jsem kdy dopsala do finální podoby, přestože už je staršího data. Budu moc ráda, pokud se na ni mrknete. ^^
https://www.wattpad.com/1384925675-%C5%A1epot-r%C3%A1kos%C3%AD-p-%E2%80%8Bj%C3%A1-jsem-ten-vyvolen%C3%BD
Co se týká současné tvorby, je to docela krušné. Nějak se za ty tři měsíce prázdnin ne a ne rozepsat - a za týden začíná nový semestr, takže zase až do června budu psát leda tak protokoly z praktik (schválně jsem si dala tu práci to sečíst a za letní semestr 2023 jsem v protokolech napsala 10 849 slov - to je rozhodně víc, než má jakýkoliv můj dokončený projekt).
Přesto mám ale jednu povídku rozpracovanou. Jmenuje se Jsme další na řadě, rozepsala jsem ji pravděpodobně už tak před dvěma lety, ale přes prázdniny jsem k ní přece jen pár stovek slov přidala. Už teď je dlouhá skoro jako ta dneska publikovaná, takže odhaduju, že ji trumfne, ale zas tolik do konce nechybí. Třeba se v tom posledním týdnu vzepnu k heroickému výkonu a dopíšu ji!
(Níže pokračuje už ale vážně úplně zbytečné vykecávání. Byli jste varováni!)
No, nejspíš nedopíšu, buďme upřímní, pravděpodobně dojde jenom na daydreaming o Mirabel kouřící dýmku, přemýšlení, čím Sawirme tak nakrkli, že proklela pár víl ve vlkodlaky (momentální favorit je ten, že se někdo odvážil tvrdit, že měsíc je kulatý), snaha zjistit, kde na mapě vlastně leží poušť Nesui, čekání na další osud Viťa s Denisem a přemítání, co proboha budou Crowley s Azirafalem dělat po konci druhé série... což jsou všechno postavy z jiných příběhů a některé ani ne z mých, jak jste jistě poznali:D S takovou skrumáží v mysli je těžké se na něco soustředit! A ještě těžší se smířit s tím, že už za týden tenhle chaos, v němž se rodí příběhy, začnou vytlačovat přednášky někam na samotný okraj vědomí. Ale to už je život. Třeba aspoň trocha času na kreslení a pletení mi zůstane!
Mějte se krásně.
Trnka