Dívám se na noční nebe,
slzy stékají po mé tváři,
nikdo pro mě nikdy nic nebude,
i když se tak moc snaží.
Nebyla jsem vždycky taková,
tak proč jen teď?
Nejradši bych byla stejná,
jako ten váš svět.
Co když mě to ale neláká,
být zkažená láskou,
každý svou duši jen týrá,
a já jsem tou samou.
Každý však v jiném slova smyslu,
tak proč čekat?
Můžu to ukončit luskem prstu,
a ty budeš výskat.